Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška je závěrečnou částí studia. Její konkrétní podoba, obsah a členění se odvíjejí od studijního programu a jsou uvedeny ve studijním plánu. Průběh státnic upravuje Výnos děkana FF UHK č. 16/2025 Organizace státních závěrečných zkoušek a pravidla pro vypracování závěrečné
práce na FF UHK a Studijní a zkušební řád UHK.

Výnos děkana FF UHK č. 16/2025   Studijní a zkušební řád UHK

Otázky pro jednotlivé studijní programy najdete v dokumentech níže. 

Ke státní závěrečné zkoušce se lze přihlásit teprve ve chvíli, kdy máte uzavřené studium, tedy splněný požadovaný počet kreditů, všechny povinné předměty a také minimální počet kreditů v blocích povinně volitelných předmětů. Na FF UHK se žádost o uzavření studia i přihláška ke státnici podávají písemně na studijním oddělení FF. Závazné termíny stanoví harmonogram akademického roku.

V jednom akademickém roce jsou vypsány nejméně dva termíny státních závěrečných zkoušek, vždy alespoň jeden za semestr. Státnici nebo kteroukoliv její část lze opakovat nejvýše dvakrát. Pokud studující neuspěje ani v opravných termínech, studium je ukončeno. Pokud se studující ke státnici bez řádné písemné omluvy nedostaví, pozbývá termínu a posuzuje se, jako by u státnice neprospěl. 

O výsledku rozhoduje komise hlasováním. Výsledky vyhlašuje předseda/předsedkyně komise. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z hodnocení jednotlivých částí a u bakalářského a navazujícího magisterského studia i z hodnocení závěrečné práce. Pokud studující neobhájí bakalářskou nebo diplomovou práci, komise rozhodne, zda má práci doplnit, přepracovat, nebo vypracovat nové zadání.

DOKTORSKÉ STUDIUM

V doktorském studiu má státní závěrečná zkouška jinou podobu než u bakalářského a magisterského studia. Podle Studijního a zkušebního řádu UHK spočívá i v obhajobě disertační práce. Přihlásit se k ní lze až po vykonání zkoušek ze všech předmětů předepsaných individuálním studijním plánem.

Obhajoba disertační práce se zpravidla koná do šesti měsíců od přihlášení ke státní závěrečné zkoušce. Samotný průběh je podrobnější a formálnější: doktorand představí podstatný obsah a výsledky práce, následují stanovisko školitele, posudky oponentů, reakce doktoranda a odborná rozprava. Obhajoba netrvá déle než tři hodiny.

Státní závěrečná zkouška v doktorském studiu je veřejná a koná se před komisí složené z oborové rady, která je nejméně pětičlenná; alespoň dva její členové musí být externisté. Po veřejné části následuje neveřejné zasedání komise, na němž se hlasuje o výsledku.

Pokud se doktorand bez zdůvodněné omluvy ke zkoušce nedostaví, posuzuje se, jako by neprospěl. Pokud disertační práce není obhájena, lze novou státní závěrečnou zkoušku konat nejdříve po uplynutí šesti měsíců.

Detailnější informace o průběhu obhajoby a státní závěrečné zkoušky podá garant doktorského studia.