Bibliotheca academica 2025 po 22 letech opět na půdě UHK

Během prvního bloku přednášek první konferenční den byla hostem konference Nadin Kessler, vedoucí odboru pro informační management Universitätsbibliothek Freiburg, která porovnala na informační management vybraných českých a německých univerzit.

Jakub Trojan z UTB se věnoval problematice, kterou řeší univerzity společně s knihovnami Citizen science a knihovny: jak na to a jaké jsou příklady dobré praxe. Příspěvek představil občanskou vědu (citizen science) jako inovativní nástroj propojující akademický výzkum se strategickým zapojením vysokoškolských knihoven do otevřené vědy a demokratizace výzkumu. Představil platformu SciStarter a metodiku LIBER směřující k synergii s otevřenou vědou.

Ředitel Centra pro studium vysokého školství Radim Ryška zaměřil svoji přednášku Vysoké školy a jejich třetí role: spolupráce s praxí, transfer znalostí a podpora inovací na společenskou roli VŠ, které kromě hlavního poslání a role vzdělávací a vědecké instituce jsou aktivními partnery v rozvoji společnosti. Představil příklady spolupráce s podniky, veřejnou zprávou, možnosti spolupráce s odděleními transferu znalostí a technologií, včetně možností podpory podnikání a realizace kulturních, vzdělávacích a osvětových aktivit.

Martin Krčál z Moravské zemské knihovny se zabýval ve své prezentaci Katalog nové generace otázkou, jak mohou knihovny lépe podpořit studenty, vyučující i výzkumníky v získání orientace v informačním světě a proč dává smysl zapojení knihoven do portálu Knihovny.cz

V odpoledním bloku seznámila Adéla Jerolímková z ÚISK FF UK ve své přednášce Mikrocertifikáty jako nová forma profesního vzdělávání: příklad kurzu Data steward s touto novou formou flexibilního vzdělávání včetně možnosti začlenění do studijních programů, přípravy akreditace a spolupráce s akademickými knihovnami v praktické části kurzu.

Michaela Morysková a Tereza Schwarzová Matýsová shrnuly ve svém vstupu Doktorandi a knihovny: Jak přežít vědeckou džungli s trochou pomoci aktivity, kterými podporují VŠ knihovny doktorandy jak během studia, tak na počátku jejich vědecké kariéry a při prvních zkušenostech s publikováním odborných textů.

Lenka Maixnerová z NK ČR představila ve své prezentaci Propojená data jako nový standard: budoucnost tvorby a správy knihovních dat v českém prostředí, výzvy a příležitosti spojené s přechodem českých knihoven od tradičního formátu MARC 21 k propojeným otevřeným datům spolu s možností efektivního sdílení knihovních záznamů, shrnula překážky a připravenost českého prostředí tuto zásadní změnu zrealizovat. Seznámila rovněž se záměrem NK modernizovat systém autoritních záznamů a Souborný katalog ČR.

Vedoucí pracovní skupiny EIZ AKVŠ z Univerzity Karlovy, Lucie Panchártek Suchá, se zabývala změnami v akviziční strategii, které nastanou v modelu nákupu knih na platformě PRO Quest při ukončení nákupu e-knih v modelu DDA (Demand – Drive Acquisition).

Marcel Nový a Žaneta Procházková, vedoucí pracovní skupiny OS AKVŠ z UK v přednášce Pomáhat a sdílet seznámili a na konkrétních příkladech dokladovali důležitost sdílení znalostí a zkušeností v oblasti podpory otevřené vědy. 

Na začátku druhého konferenčního dne čekala účastníky konference důležitá bilance hlavních manažerů projektu CARDS a komplementárního projektu EOSC CZ Jakuba Štogra, Petry Kubálkové a Hany Heringové vážící se k projektu CARDS.Byly zmíněny důležité milníky, příležitosti a klíčové fáze projektu, který vstoupil do druhé třetiny realizace včetně veřejné zakázky na dodavatele jádra platformy nové generace II (PNG II).

Jiří Jirát z NTK a garant projektu CzechElib vysvětlil jaký je průběh a stav aktuálních obnov licenčních a transformačních smluv sjednaných Národním centem CzechELib pro období 2026+.

S velkým očekáváním účastníků konference proběhlo seznámení s nástrojem Data Stewardship Wizard (DSW), který představil Antonín Zita z projektu EOSC CZ v kontextu Národní repozitářové platformy (NRP) a vyzdvihl jeho roli v podpoře řízení výzkumných dat a tvorbě správy dat – Data management plánů (DMP). Popsal současné a plánované funkcionality, strukturu znalostních modelů a způsob, jakým DSW podporuje FAIR principy. Popsal koncept izolovaných implementací DSW včetně výhod pro instituce a možnostmi integrací s lokálními systémy.

Také další přednáška Ukládání výzkumných dat v Národní repozitářové platformě – repozitáře, licence, FAIR principy, přinesla téma, které univerzity, výzkumná pracoviště i akademické knihovny intenzivně řeší. Daniel Mikšík z projektového týmu EOSC CZ podal přehled o službách Národní repozitářové platformy včetně seznámení se systémy, oborovým členěním podpůrnými nástroji k licencování dat a jejich ukládání a zpřístupnění v souladu s FAIR principy.

Na tuto přednášku navázala Marika Hrubá z MU, která představila model správy výzkumných dat na Masarykově univerzitě a klíčové nástroje a možnosti integrace do vnitřního ekosystému instituce včetně budoucích možnostech napojení na širší infrastrukturu budovanou v kontextu Národní implementace EOSC CZ.

Téma Knihovny jako aktéři občanské společnosti z mnoha zorných úhlů účastníkům konference otevřel ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Ve své prezentaci rozvinul diskusi, do jaké míry jsou knihovny skutečnými aktéry občanské společnosti, zda mají příležitosti podporovat otevřenost a dialog, ale jaké limity jako poskytovatelé veřejných služeb knihovny mají.

Zcela zásadní informace přinesla prezentace Vojtěcha Tomáška, ředitele Odboru vysokých škol MŠMT ČR, který představil záměry MŠMT pro rozvoj vysokých škol na rok 2026 s přihlédnutím k oblastem vysokoškolských knihoven a nový Program na podporu strategického řízení VŠ na roky 2026 – 2030 včetně možností zapojení agendy knihoven do strategických priorit v rámci závazku mezi VŠ a MŠMT. Představil šest oblastí programu – Kvalita a excelence, Internacionalizace, Lidské zdroje, podpora studujících a sociální bezpečí, Digitalizace a využití umělé inteligence, Rozvoj infrastruktury, Transfer znalostí a rozvoj strategických partnerství. Zároveň představil, jak by měla být každá projektová priorita popsána a zdokumentována.

Závěrečná prezentace Knihovna, kde to žije: moderní služby pro všechny generace patřila ředitelce SVK HK Daniele Ridlové. Ta představila bohatou škálu nabídky tradičních knihovnických služeb a  zároveň se podělila s  účastníky konference o konkrétní příklady velmi oblíbených aktivit – uspořádání  únikových her  nebo sprintu po schodištích  knihovny, obě  aktivity reagují na aktuální společenské výzvy a potřeby a byly přijaty s velkým nadšením veřejnosti.  Představila záměr SVK HK budovat otevřené prostředí s inovativními službami pro každého bez ohledu na věk, vzdělání či životní situaci.

Během přestávek na kávu i v průběhu celého Společenského večera využili účastníci konference příležitost sdílet příklady dobré praxe a podělit se o své zkušenosti s řešením rozmanitých problémů.  Každá z konferencí Bibliotheca academica má pravidelně doprovodný program, který se uskutečnil během příjezdového dne 5. listopadu a setkal se u téměř dvou stovek účastníků s mimořádným zájmem. Půvaby Hradce Králové, jeho dějiny, architekturu a historii poznali díky čtyřem vycházkovým okruhům – Hradec Králové – věnné město českých královen, Biskupská rezidence a její knihovny, Vzhůru do Salonu republiky a Historické budovy Filozofické a Pedagogické fakulty UHK  po náročné rekonstrukci a Lesákova knihovna.

Konferenci zakončil a krátce zhodnotil předseda VV AKVŠ Václav Šubrta, který poděkoval Marii Otavové, ředitelce UK UHK a vedoucí knihovny Blance Jankovské z Univerzity Pardubice za úspěšnou organizaci konference, rovněž všem sponzorským firmám. Účastníci konference byli spokojeni s výběrem témat konference, oceňovali dobrou organizací i dobře fungující zázemí, pro mnohé se Hradec Králové stal městem, kam se „budou rádi vracet“.  Během úplného závěru byla krátkým spotem představena UTB ve Zlíně, která bude v roce 2026 hostitelkou univerzitou BA 2026 v termínu 4. – 5. 11. 2026.

Marie Otavová