Živá archeologie

Časopis Živá archeologie vznikl v roce 2000, tehdy pouze s názvem Rekonstrukce a experiment v archeologii. Původním cílem časopisu bylo podpořit rozvoj archeologického experimentu a rekonstrukcí u nás, dát našim autorům prostor pro publikaci a diskuzi v této problematice (která dlouhodobě stála spíše na okraji zájmu v archeologii). Ukázalo se však, že v malém prostředí naší archeologie brzy došlo k autorskému vyčerpání.

Časopis zareagoval změnou strategie. Po formální stránce byl roku 2004 název doplněn o spojení Živá archeologie. Po obsahové stránce se časopis mimo našich prací začal orientovat na dění v daném oboru i v zahraničí. Tím je zachována orientace časopisu, ovšem ve smyslu širšího pojetí archeologického experimentu a rekonstrukcí, jak je v zahraničí běžné, tedy včetně způsobů prezentace archeologie, a to nejen metodou tzv. muzeí pod širým nebem (ve smyslu anglosaské "public archaeology"). V budoucnu mělo jít vedle statí s využitím archeologického experimentu také o diskusi metod popularizace archeologie.

Aby se obsah časopisu vyhnul obecně pedagogizujícímu pojetí (tedy: "jak" popularizovat), zvolil od roku 2005 metodu konkrétních výstupů v podobě krátkých tematických archeologických syntéz. Řada z nich se stala zajímavými přehledovými odbornými pracemi určenými náročnějším čtenářům - archeologům i nearcheologům. Různé obory totiž tvoří onu muzeologii v širším smyslu, totiž muzeologii mimo samotné muzeum. V tomto smyslu se časopis liší od dočasně existujících popularizujících archeologických časopisů (např. Archeologie).

Časopis vychází v tištěné podobě, 1x ročně.