Učitelství dějepisu pro SŠ/ZŠ (Mgr.)

bag-1868758_1920

Pravidla pro vypracování závěrečných prací (diplomové práce) 

Dle vnitřních pravidel Historického ústavu FF UHK jsou studenti povinni podat přihlášku s tématem bakalářské práce (tj. zvolit si téma a vedoucího práce) do 30. listopadu v předposledním roce svého studia.

Vypracování závěrečné práce se řídí příslušným Rektorským výnosem a rozhodnutí děkana PdF pro studenty Pedagogické fakulty.

Předpisy upravují zejména uspořádání závěrečných prací a jejich povinné náležitosti a je nutné je bezpodmínečně dodržet. Tento text je návodem, jak postupovat, aby byla dodržena pravidla obsažená v předpisech z prvního odstavce tohoto návodu.

Téma práce zvolte po pečlivém uvážení stavu pramenné základny a po konzultaci s předpokládaným vedoucím/vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce. Tímto postupem minimalizujete riziko rozsáhlé úpravy, změny tématu či odchýlení od tématu v případě nedostatku pramenů potřebných k vypracování práce. Text musí bezpodmínečně obsahovat zadání práce, což umožňuje snadno zkontrolovat dodržení zvoleného tématu. Nevložení zadání práce nebo jeho nedodržení je důvodem pro hodnocení práce jako nevyhovující.

Dříve, než začnete pracovat na závěrečné práci, seznamte se důkladně s resp. s rozhodnutím děkana č. 17/2009. V případě nejasností se obraťte na svého vedoucího/vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce.

Rozsah diplomové práce zapsaných na Pedagogické fakultě UHK činí minimálně 50 stran bez příloh (prohlášení, obsah, anotace, seznam pramenů a literatury, obrazové přílohy). Velikost písma a okrajů je stanovena v předpisech uvedených v prvním odstavci, nicméně z praxe obvyklé na HÚ doporučujeme držet se formátu velikosti písma 12, font Times New Roman, okraje 3 cm. Rozsah práce, velikost a typ písma a okrajů je nutné dodržet, jinak se vystavujete riziku, že práce bude hodnocena jako nevyhovující.

Závěrečná práce musí být původní, opisování cizích textů bez citování je porušením autorských práv a může být důvodem k zahájení disciplinárního řízení se studentem, resp. k hodnocení práce jako nevyhovující. Původní práce je založena na shrnutí dosavadních poznatků k dané problematice, na studiu pramenů (archivních, tištěných, ikonografických a dalších relevantních zdrojů) a minimálně v případě diplomových prací na jejich interpretaci.

Citační úzus (forma poznámek pod čarou a odkazů na prameny a literaturu) pro vypracování závěrečných prací se řídí citační normou periodika Východočeské listy historické, jejíž obsah najdete v příloze této stránky.

Podmínky státní závěrečné zkoušky

Student si losuje po jedné otázce z každého bloku (Obecné dějiny, České dějiny, Historiografie, Didaktika), tj. celkem 4 otázky. Následně mu bude dán prostor na přípravu a následně na souvislé vyložení dané problematiky – vzhledem k magisterské úrovni studia se předpokládá výklad zasazený do kontextu jak politických, tak kulturních a sociálních dějin. Rozsahu tohoto výkladu by se měl u každé otázky pohybovat kolem deseti minut, načež budou následovat otázky komise. Cílem otázek z dějin není zjistit znalosti faktografie, již prozkoušené u bakalářské zkoušky, nýbrž schopnost studenta vnímat dějinné procesy v širokých souvislostech.

 

Student je také povinen ke zkoušce přinést vytištěný seznam prostudované literatury, který bude komisí využit při pokládání doplňujících otázek. Tento seznam musí být v rozsahu minimálně 40 monografických publikací (časopisecké studie nepočítaje) a musí vykazovat základní rysy bibliografického záznamu. Stejně jako v případě seznamu k bakalářské zkoušce se ani zde nepřipouští zahrnutí příruček a učebnic. Nedostatečný či přímo chybějící seznam literatury bude považován za dostatečný důvod k hodnocení státní zkoušky známkou neprospěl/a.

Dále je student povinen přinést pedagogický deník ve standardním rozsahu požadovaném oborovým didaktikem/didaktičkou v rámci studia didaktiky dějepisu.

Otázky k magisterské státní zkoušce z oboru učitelství dějepisu pro 2. stupeň základních a pro střední školy:

I. Obecné dějiny

1. Společnost a politika řeckých poleis

2. Helenistické dědictví v evropské i světové kultuře a myšlení

3. Římský stát a společnost od republiky k císařství a impériu

4. Rozklad římské říše, formování raně středověké státní moci v západní Evropě a antické dědictví v evropské kultuře

5. Křesťanství ve středověké Evropě: myšlení, instituce, kultura, umění a moc

6. Kulturní střety na periferii Evropy: Vikingové, Bulhaři, expanze islámu, byzantská říše a křížové výpravy

7. Západní a jižní Evropa v období vrcholného a pozdního středověku

8. Severní a východní Evropa mezi vpádem Mongolů a třicetiletou válkou

9. Balkán a tzv. „východní otázka“ v evropských dějinách po pádu Byzance

10. Zámořské objevy, zrod evropského kolonialismu a jeho role v dějinách mezi 15. a 18. stoletím

11. Od humanismu k osvícenství: revoluce v evropském myšlení a její důsledky v politice, vědě a umění

12. Evropská reformace a její důsledky v politice, kultuře a umění

13. Proměny evropské ekonomiky od středověku po průmyslovou revoluci

14. Politické krize 17. století a následný zrod centralizovaných evropských monarchií

15. „Evropská“ Amerika mezi lety 1700 a 1900

16. Evropský imperialismus a jeho podoby v 19. a na počátku 20. století

17. Modernizační procesy v evropské společnosti mezi 18. a 20. století: občanství, gender, třída a revoluce

18. Umění a evropské kultura v 19. a 20. století

19. Etnicita, nacionalismus a formování národních států v 19. století

20. „Krize evropské civilizace“, první světová válka a její důsledky pro Evropu i svět

21. Totalitní režimy v Evropě 20. století a jejich specifické rysy

22. Střední Evropa mezi světovými válkami

23. Druhá světová válka a její společenské, politické a kulturní důsledky

24. Bipolární svět a studená válka: kořeny, fáze a ukončení

25. Dekolonizační proces ve 20. století

26. Evropská politika, společnost a kultura 1945-2000

 II. České a československé dějiny

1. Územní vývoj českého a československého státu.

2. Ústavní vývoj v českých zemích a v Československu.

3. Vývoj města v historické perspektivě.

4. Vývoj vesnice v historické perspektivě.

5. Modernizační procesy (industrializace, byrokratizace, demokratizace, urbanizace).

6. Formování moderních národů na území českých zemí.

7. Středověká kultura a umění (charakteristika, chronologie, příklady)

8. Raně novověká a novověká kultura a umění (charakteristika, chronologie, příklady).

9. Moderní a postmoderní kultura a umění (charakteristika, chronologie, příklady).

10. Vývoj vzdělanosti a školství.

11. Husitská revoluce a její „druhý“ život.

12. Česká reformace a její představitelé.

13. Války, konflikty a okupace na českém a československém území.

14. Přemyslovci v českých dějinách. 

15. Lucemburkové v českých dějinách.

16. Habsburkové v českých dějinách.

17. Cesta ke stavovské monarchii.

18. Církve a církevní řády a jejich působení v českých zemích.

19. Revoluce, převraty a povstání v českých a československých dějinách.

20. Protireformace a její projevy.

21. Vznik samostatného československého státu. První, druhá a třetí Československá republika.

22. Hospodářský a sociální vývoj českých zemí ve středověku a raném novověku.

23. Hospodářský a sociální vývoj českých zemí a Československa v 18. – 20. století.

24. Představitelé moderní české a československé politiky (politické strany, programy, osobnosti).

25. Prezident v československém politickém systému (vymezení, chronologie, osobnosti).

26. Proměny životního stylu v českých zemích od raného středověku do vzniku moderní společnosti.

27. Proměny životního stylu v českých zemích a v Československu v moderní a postmoderní společnosti.

28. Postavení a role intelektuálních elit v českých dějinách.

 III. Historiografie

1. Osobnost historika mezi politikou, badatelským zájmem a vědou

2. Proměny historiografických žánrů od raného středověku do současnosti

3. Proměny historické metodologie od raného středověku do současnosti

4. Historie a filozofie dějin – prolínání, emancipace oborů, vzájemný vztah, koncepty

5. Vývoj historického myšlení od raného středověku do vzniku moderní společnosti

6. Vývoj historického myšlení doby moderní a postmoderní

7. Cesty vědecké historie od humanismu k historismu (včetně historismu)

8. Proměna historické vědy pod vlivem formování novodobých národů

9. Historická věda pod vlivem pozitivismu

10. Historická věda pod vlivem marxismu

11. Gollova škola: škola nebo sociokulturní fenomén?

12. Diskuse o povaze historické vědy na přelomu 19. a 20. století

13. Regionální dějiny a historická věda

14. Utváření hospodářských a sociálních dějin

15. Dějiny kultury a dějiny civilizace jako předmět historického bádání

16. Spor o smysl českých dějin

17. Škola Annales a její místo v evropské historické vědě

18. Pluralita historické vědy ve 2. polovině 20. století

19. Česká historiografie a historická věda po roce 1948

20. Současná česká historiografie

 IV. Didaktika dějepisu

1. Historický vývoj oborové didaktiky dějepisu od přelomu 19./20. století do 2. světové války

2. Historický vývoj oborové didaktiky dějepisu po druhé světové válce  do počátku 90. let 20. století

3. Současná situace a stav didaktiky dějepisu

4. Vývoj dějepisného vyučování v Čechách do konce 19. století (od osvícenství po Exner- Bonitzovu reformu k reformě Marchetově)

5. Vzdělávání dívek  v Čechách od 19. století

6. Stupně a typy škol od konce 18.století do období 1. republiky;  způsob začlenění výuky dějepisu

7. Vývoj vzdělávání učitelů u nás od konce 18. století do současnosti

8. Dějepisné vyučování v 1. polovině 20. století (od systému prvorepublikového školství přes protektorát)

9. Dějepisné vyučování v poválečném  školství – Nejedlý…, Nová koncepce,  změny  90. let 20. století

10. Současné trendy v dějepisném vyučování

11. Výuka dějepisu v zahraničí, evropská dimenze ve výuce dějepisu (Stradling)

12. Cíle dějepisné výuky, klasifikace

13. Dějepisné kurikulum, kurikulární dokumenty, dějepisné osnování

14. Didaktická analýza učiva

15. Vyučovací formy ve výuce dějepisu

16. Metody dějepisného vyučování

17. Projektová výuka dějepisu, didaktické hry v hodinách dějepisu

18. Didaktická média ve výuce dějepisu, textová média a jejich klasifikace

19. Metoda „Oral history“ – historie, vývoj pojmu, vhodnost začlenění do výuky

20. Muzea, galerie, archivy – spolupráce škol s institucemi, kulturní a historické instituce v regionu

21. Zásady tvorby pracovního listu k výuce dějepisu, náležitosti metodických listů

22. Učebnice dějepisu dříve a dnes (autoři, nakladatelství, koncepce, schéma učebnic a doplňkové materiály)

Soubory ke stažení

Typ Název Datum Velikost
Citační norma HIU FF UHK 17. 5. 2019 330,27 kB