• Absolventi
  • ČZJ
  • English

Náplň činnosti doktorandky a doktoranda

Disertační práce Publikační činnostStudiumPedagogická činnost Studium v zahraničí Ostatní aktivity

Disertační práce a její obhajoba

Disertační práce je stěžejním bodem tvé výzkumné činnosti, jejím kvalitním zpracováním prokazuješ schopnost samostatné tvůrčí práce v oblasti svého studijního programu. Pokyny pro zpracování a obhajobu disertační práce nalezneš ve Studijním a zkušebním řádu Univerzity Hradec Králové (Část třetí, Díl 2, Čl. 42-59) a v řídícím aktu děkanky či děkana (odkaz na konkrétní dokument ti předá tvůj školitel či školitelka). Práce je nejčastěji psaná v českém nebo anglickém jazyce. Její téma si stanovíš po domluvě se svou školitelkou či svým školitelem v rámci svého ISP. V případě potřeby, je možné téma práce v průběhu studia upřesnit. Toto upřesnění musí však být následně schváleno oborovou radou.

Jednou z nejdůležitějších věcí při psaní disertační práce je být pravidelně v kontaktu se svým školitelem či svou školitelkou, informovat ho či ji o svém pokroku a poradit se s ním v případě nejasností. V začátcích je dobré se společně domluvit na postupu, nastavit si konkrétní cíle a milníky. Posledním krokem k úspěšnému završení studia je pak státní závěrečná zkouška, která spočívá v obhajobě disertační práce. Průběh obhajoby disertační práce se pak liší na jednotlivých fakultách.

Součástí přihlášky k obhajobě je vedle samotné práce také přehled tvých odborných aktivit během studia, včetně seznamu publikací a prací přijatých k publikování. Publikace odborné aktivity by měly být tematicky příbuzné tématu tvé disertační práce. Ukazuje to na ucelenost a jasné směřování tvé odborné činnosti.

Publikační činnost

Publikování vědeckých prací je klíčovou součástí akademického světa. Skrze odborné publikace budeš sdílet své poznatky s kolegy a kolegyněmi a s odbornou veřejností. Zároveň se z publikací jiných autorek a autorů budeš inspirovat a budeš díky nim nacházet argumenty pro svou vlastní výzkumnou činnost.

Typy relevantních publikací

Každý obor má svou specifickou publikační kulturu. Například v přírodních a technických vědách jsou běžné hromadné publikace velkých týmů, zatímco v sociálních a humanitních vědách jsou častější publikace jednoho nebo několika málo autorů či autorek. Délka publikací také závisí na oboru. V přírodních a technických vědách jsou běžné kratší články, zatímco v sociálních a humanitních vědách jsou běžné i monografie.

V jednotlivých oborech mají různé typy publikací různou váhu. Obecným trendem je důraz na publikování v časopisech, které jsou recenzované, indexované v relevantních databázích a prestižní. Nejčastěji se setkáš s termínem impaktovaný a neimpaktovaný časopis. Impaktovaný časopis je jednoduše časopis, ze základních kolekcí databáze Web of Science (WoS). V ČR se jako základní metrika hodnocení používá index Article Influence Score (AIS) vyjadřující míru citovanosti časopisu. Podle jeho hodnoty jsou časopisy seřazeny podle kvality do kvartilů.

AIS je založen na počtu citací (očištěných od tzv. self-citací) a počtu článků publikovaných v daném časopise. Je-li AIS vyšší než 1, znamená to, že články v časopise mají v průměru větší dopad než ty v časopisech s AIS menším než 1.

Podobným ukazatelem je Impact factor (IF) − číslo, které uvádí průměrný počet citací jednoho článku v jiných odborných publikacích. Je-li IF vysoký, znamená to, že v časopise jsou publikovány články, kterým odborná veřejnost věnuje pozornost a které jednotliví autoři využívají ve svých vlastních textech. Hodnota IF se liší dle oboru, zejména dle jeho velikosti.

Ty nejlepší časopisy jsou v prvním kvartilu (Q1), ty nejméně kvalitní ve čtvrtém kvartilu (Q4). Je ale nutno podotknout, že nejméně kvalitní nutně neznamená nekvalitní nebo bezcenný. Publikace příspěvku v jakémkoliv časopise indexovaném v databázi WoS je žádoucí a potřebná. Další relevantní databáze jsou například Scopus nebo PubMed.

Publikovat můžeš v odborných časopisech nebo i v konferenčních sbornících. Kvalita časopisů i sborníků není stejná a je posuzována dle různých mezinárodně uznávaných ukazatelů. Hlavním kvalitativním předpokladem je recenzní řízení (viz níže).

Tvou publikační strategii je důležité konzultovat se školitelkou či školitelem, který zohlední specifika tvého oboru a požadavky tvého studijního programu. Například absolvování doktorského studia může být podmíněno publikacemi v impaktovaných časopisech, ale metriky se mohou lišit v závislosti na oboru.

Recenzní řízení

Proces publikování článků v odborných recenzovaných časopisech má několik kroků:

  • Výběr vhodného časopisu: Vyber si časopis, který se specializuje na tvé výzkumné téma nebo s ním souvisí. Důležité je si nastudovat formální požadavky pro zaslání článku, jako je maximální počet slov, formát citací atd., a dle toho text upravit. Podrobné informace najdeš na webu časopisu v sekci „For authors“.
  • Zaslání článku: Po úpravách textu a anonymizaci zašleš publikaci do časopisu. To můžeš udělat nejčastěji přes elektronickou bránu daného časopisu nebo e-mailem. Editorka či editor zhodnotí, zda článek postoupí do recenzního řízení. Pokud je publikace v této fázi odmítnuta (tzv. „desk rejection“), často to souvisí s nesplněním formálních požadavků.
  • Recenzní řízení: Pokud článek projde první fází, obdržíš do stanovené lhůty recenzní posudky. Běžně ti budou přiděleni 2–4 recenzenti a recenzentky. Ti mohou článek zamítnout, doporučit k publikaci po provedení zásadních změn nebo po drobných úpravách. Ty pak můžeš článek stáhnout, nebo upravit podle požadavků recenzentek a recenzentů.
  • Revize a opětovné zaslání: I když nemusíš akceptovat všechny návrhy nebo požadavky, je důležité zdůvodnit, proč ses tak rozhodl. Redakce časopisu tě obvykle bude informovat o dalších krocích ve fázi revize. Po úpravách textu jej opět zašleš do redakce, která ho předá recenzentům a recenzentkám. Pokud budou spokojeni s provedenými změnami, tvůj článek bude přijat k publikaci.

Etika

Je neetické posílat totožný text do více časopisů zároveň. Dále si prověř editorky a editory, kteří připravují vydání. Ti by měli být uznávanými odbornicemi a odborníky ve tvém oboru, aby ses vyhnul/a spojení s výzkumnicemi a výzkumníky pochybné pověsti.

Než začneš s realizací, konzultuj se svým školitelem či školitelkou etické aspekty tvého výzkumu. Týká se to zejména výzkumu zahrnujícího lidské subjekty (včetně práce s biologickým materiálem lidského původu), ale i ostatních činností vyžadujících posouzení z etického hlediska. V takovém případě bys měl požádat o posouzení a stanovisko Etickou komisi pro výzkum.

Konferenční sborníky

Zda je plánován sborník, se obvykle dozvíš, když se hlásíš na konferenci v tzv. „call for papers“. Nicméně to není pravidlem – někdy se o možnosti publikace ve sborníku dozvíš až na samotné konferenci nebo po jejím skončení. Přesné detaily a termíny odevzdání ti sdělí její organizátoři a organizátorky. Rozsah textů se liší podle typu konference – někdy jsou obsahy omezeny na několik stránek (tzv. „extended abstract“), jindy jsou konferenční příspěvky rozsahem srovnatelné s běžnými odbornými články.

Open Access

Pokud se rozhodneš publikovat v režimu Open Access (OA), který zajišťuje otevřený přístup k informacím, zvýšení viditelnosti a dopadu tvého článku, budeš vydavatelem vyzván k úhradě Article Processing Charge (APC poplatku). Tyto poplatky je možné pokrýt v rámci grantu, projektu nebo využít transformačních smluv, které UHK s vydavateli má v rámci projektu CzechElib. Tyto smlouvy umožňují úplné odpuštění APC poplatků (ACM), slevu (SAGE) nebo využití omezeného množství volných tokenů (De Gruyter, Taylor & Francis, Wiley, od začátku roku 2026 se pak předpokládá získání volných tokenů i od Springer, Science Direct a ACM) – aktuální informace najdeš zde.

Pro zajištění správné identifikace je při kontaktu s vydavatelem nutné uvádět univerzitní e-mail ...@uhk.cz. APC poplatek ti někdy může zaplatit i fakulta. Pro více informací se obrať na proděkana či proděkanku pro vědu a výzkum fakulty.

Publikace v režimu OA jsou na UHK preferovanou volbou, proto ti UHK kromě finanční podpory poskytne i technickou infrastrukturu pro zajištění OA publikací a podporu při archivaci vědeckých prací v otevřených repozitářích – více informací zde.

Predátorské časopisy

Při hledání vhodného časopisu nebo knihy se můžeš setkat s termínem „predátorský časopis” nebo „predátorský vydavatel“. UHK nepodporuje publikování v těchto časopisech nebo nakladatelstvích. Vydavatel takového predátorského časopisu nedodržuje etické a vědecké normy a praktikuje tzv. obchodní model publikování. Jeho cílem není vědecká kvalita obsahu, ale peněžní zisk (nekalé vybírání APC poplatků). Poznáš je podle rychlého (v řádu dní nebo týdnů) nebo absentujícího recenzního řízení, nátlaku, nevyžádané pošty, neúplných webových stránek, širokého okruhu konferenčních témat apod. Za tuto „službu“ si predátorské časopisy nechávají platit prostřednictvím publikačních poplatků. Existuje riziko, že takový článek nebude uznán jako vědecký výstup, a může dokonce poškodit tvou kariéru. V případě nejasností je třeba otázku kvality cílového časopisu předem konzultovat s proděkanem či proděkankou pro vědu a výzkum fakulty, Univerzitní knihovnou či se svým školitelem a školitelkou. Nicméně, pokud máš pocit, že je nějaký časopis „pochybný“, je lepší v něm nepublikovat.

Základní charakteristiky predátorských časopisů jsou uvedeny např. na webových stránkách Masarykovy univerzity nebo ČVUT:

Iniciativa Fórum Věda žije dlouhodobě upozorňuje na problémy týkající se publikační etiky v českém akademickém prostředí.

Více viz Pokyn prorektorky č. 05/2025 Publikování v režimu Open Access.

Afiliace a dedikace

Když budeš publikovat za UHK, musíš u každé publikace uvádět afiliaci ke své fakultě a UHK.

V publikacích se uvádí oficiální institucionální afiliace česky, případně anglicky, nebo v jazyce publikace. U méně obvyklých jazyků je doporučeno ji uvádět i anglicky. Pokud afiliaci k UHK neuvedeš, nebude publikaci možné za UHK vykázat, a tedy nebude ani započítána do tvé publikační činnosti. U každé vzniklé publikace jsi povinen/povinna uvádět i dedikaci k projektu či zdroji, ke kterému se publikace na UHK váže.

Více viz Pokyn prorektora č. 7/2023 Afiliace a dedikace.

Odměny za publikační činnost

Fakulty mají systém pro finanční odměňování publikačních výstupů svých doktorandek a doktorandů:

ORCID

Ve výzkumném prostředí je důležité, aby vědecké výstupy byly snadno dohledatelné a propojené s konkrétním autorem či autorkou, institucí nebo grantem. Proto je třeba, aby sis zřídil/a co možná nejdříve ORCID ID (trvalý 16místný identifikátor), jehož přidělením budeš jednoznačně a trvale identifikován/a, čímž bude chráněna tvá jedinečná vědecká identita. Zavedení ORCID je nutné, aby bylo možné publikace evidovat v Osobní bibliografické databázi (OBD).

ORCID ID ti poskytne nezávislá nezisková organizace ORCID podporovaná komunitou členských organizací. UHK je od roku 2023 členem konsorcia ORCID v rámci Národního centra pro perzistentní identifikátory.

Více o ORCID ID:

  • Vyhovuje evropským standardům pro Open Science (European Open Science Cloud, Horizon Europe a další).
  • Je vyžadován poskytovateli dotací, správci databází informačních systémů.
  • Je v souladu s opatřením č. 7 Akčního plánu pro Implementaci Národní strategie otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím 2017–2020, kde je stanovena povinnost „Zavést jedinečný identifikátor pro identifikaci domácích autorů (ORCID ID) jako povinnou součást IS VaVaI“.
  • Umožňuje importovat záznamy z různých zdrojů – například z databáze WoS a Scopus.
  • Lze ho propojit s vědeckými identifikátory Researcher ID a Scopus Author ID.
  • Pro přidělení ORCID je nutná registrace, která je pro vědce zdarma a je možné ji provést za 30 sekund.

Registrace – orcid.org/register – Je nutné vyplnit tvé křestní jméno, příjmení, e-mail a heslo. Po obdržení ověřovacího e-mailu se vygeneruje jedinečné 16místné identifikační číslo, které zůstane stejné po celou dobu tvé vědecké kariéry. Po registraci je důležité vyplnit údaje o vzdělání, kariéře, zaměstnání či o publikační činnosti a udělit případně souhlas s importem dat z databáze WoS či Scopus.

K doplnění záznamů je možné si sjednat schůzku s odbornou pracovnicí UHK Bc. Eliškou Říhovou – eliska.rihova.2@uhk.cz.

Fajn jsou také videa NTK:

Osobní bibliografická databáze (OBD)

OBD je centrální systém pro evidenci publikační činnosti zaměstnaných a studujících na UHK. Jedná se o webovou aplikaci. K jejímu provozu ti postačí mít k dispozici počítač připojený k internetu a vybavený internetovým prohlížečem (doporučen je Chrome).

Veškeré podrobné informace k systému OBD, kontaktní osoby na fakultách, instruktážní videa, manuály atd. najdeš na webu UHK. 

Každoročně probíhá několik online nebo prezenčních školení tohoto systému, kde lze konzultovat i jednotlivé specifické případy spojené s publikační činností a navazujícími aktivitami.

Vědecké databáze a sociální sítě pro výzkumníky

Akademické sociální sítě ti umožní budovat si síť kontaktů a udržovat se v obraze. Na těchto portálech můžeš zjistit, co kdo publikoval, na jakých projektech pracuje a jaké jsou trendy v daném oboru. Existuje také mnoho specializovaných sociálních sítí pro různé disciplíny.

Příklady akademických sociálních sítí:

Momentálně nejpoužívanější: ResearchGate, Academia.edu, LinkedIn

Další: WoS, Scopus, Google Scholar, Publons

Alternativní: Zenodo, Humanities Commons

Studium/Předměty/Semináře

Akademický rok

Harmonogram aktuálního akademického roku pro jednotlivé fakulty.

Předměty

Zápis předmětů probíhá přes STAG. Na některých fakultách je třeba kontaktovat referentku studijního oddělení, jež následně rozešle informace vyučujícím, kteří tě poté budou kontaktovat ohledně obsahu a podmínek splnění předmětů.

Výuka předmětu je organizována různým způsobem v závislosti na počtu doktorandek a doktorandů, kteří tento předmět studují, a to buď ve formě přednášek, seminářů nebo řízeného samostatného studia s konzultacemi. Na doktorském studiu se častěji, než v předchozích stupních studia setkáš s předměty založenými na samostatné práci a individuálních konzultacích s vyučujícími.

Předměty jsou zakončeny zápočtem nebo zkouškou. Zkoušky řeší garanti a garantky předmětů, mohou vyžadovat ústní plnění, písemné a další formy a kombinace. V případě, že budeš zkoušku konat před zkušební komisí, schvaluje příslušnou komisi, která je minimálně tříčlenná, oborová rada. Zkušební komise je povinná v případě konání druhého opravného termínu.

Kreditový systém v prezenční/kombinované formě studia

Obecně platí, že jsou kreditově hodnoceny studované předměty stanovené ISP, zahraniční stáž, publikační a další odborná činnost. Další položky a konkrétní výše kreditů jsou již stanoveny jednotlivými fakultami. Kreditový systém je na každé fakultě nastaven odlišně. Pro informace o kreditech ti doporučujeme kontaktovat studijní oddělení, zeptat se své školitelky či svého školitele, případně se poptat starších kolegů a kolegyň.

Klasifikace

Zkouška je klasifikována známkami A–F, zápočet je klasifikován slovně – „Prospěl“/„Neprospěl“. Pokud u zkoušky nebo zápočtu neprospěješ, máš právo konat první a případně druhou opravnou zkoušku. Druhá opravná zkouška se bude konat před zkušební komisí, již jmenuje předseda či předsedkyně příslušné oborové rady. Předsedou či předsedkyní zkušební komise je zpravidla člen či členka oborové rady, jejími členy a členkami jsou vždy školitel či školitelka a vyučující daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda či předsedkyně oborové rady. O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů a členek zkušební komise.

O zkoušce konané před zkušební komisí je veden zápis. Výsledek zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu. V dokladu o vykonání zkoušky se uvádí její výsledek, datum konání a podpis zkoušejících, v případě konání zkoušky před zkušební komisí podpis předsedy či předsedkyně.

Nevykonáš-li zkoušku ze studijního předmětu, který jsi povinen/povinna absolvovat, bude tvé studium ukončeno. Pokud se bez zdůvodněné omluvy ke zkoušce nedostavíš, pak u ní neprospěješ. Omluvit se musíš písemně zkoušejícímu nebo předsedovi zkušební komise nejpozději do pěti dnů po termínu zkoušky.

Přerušení studia

Můžeš také požádat o přerušení studia. Tato žádost musí být písemná a doporučená tvým školitelem či školitelkou. Na základě této žádosti může děkanka či děkan tvé studium přerušit. Na přerušení studia máš právo vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkanka či děkan na tvou žádost jeho přerušení ukončit i před uplynutím povolené doby tohoto přerušení. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia činí nejvýše dva roky. Zejména z vážných zdravotních a osobních důvodů může děkanka či děkan rozhodnout o přerušení studia na delší dobu, v takovém případě nesmí celková doba přerušení přesáhnout 4 roky (do tohoto limitu se nezapočítává období strávené na mateřské a rodičovské dovolené). V době přerušení studia nebudeš studujícím. Od skončení přerušení studia jsi povinen/povinna se opětovně zapsat do studia do 10 kalendářních dnů.

Zpětná vazba k doktorskému studiu 

Každé dva roky se na UHK celouniverzitně získává zpětná vazba od doktorandů a doktorandek, a to prostřednictvím elektronického dotazníku. Rámcová pravidla určuje Rektorský výnos č. 15/2021 Hodnocení vzdělávací činnosti studenty doktorských studijních programů. 

Dotazník je anonymní a jednotný bez ohledu na fakultu, formu studia či studijní program. Dotazník můžeš vyplnit v českém nebo anglickém jazyce. Doporučujeme ti, abys využil/a svého práva zpětnou vazbu ke svému studiu poskytnout, neboť je důležitou součástí procesů zajišťování a zvyšování kvality doktorského studia. 

Rámcové výsledky zpětné vazby od všech studujících v DSP jsou zpracovány v podobě souhrnné univerzitní zprávy, která je předložena Kkolegiu rektora, Akademickému senátu UHK a Radě pro vnitřní hodnocení UHK. Po projednání je zpráva zpřístupněna (po přihlášení) na webové stránce. Na dosavadní výsledky se můžeš podívat po přihlášení zde. Fakulty zprostředkovávají doktorandkám a doktorandům výsledky za sebe a příslušné studijní programy. 

Univerzitní knihovna 

Univerzitní knihovna (UK) dnes již není pouhou půjčovnou knih, ale vedle standardních knihovních služeb ti nabízí specifické služby a poradenství při přípravě disertační práce a publikační činnosti. Níže uvedený souhrn služeb a podpory představuje nastínění pomoci, kterou ti může UK poskytnout. Během studia se ovšem mohou vyskytnout další otázky, s jejichž zodpovězením ti je UK schopna pomoci. Často umí obstarat i zdánlivě nedostupné zdroje (i zahraniční), proto prosím neváhej UK oslovit s jakýmkoli dotazem. 

Standardní výpůjční a poradenské služby nabízí UK v přízemí budovy A a v Lesákově knihovně v budově B. Dalšími menšími knihovnami jsou pobočková knihovna Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby a příruční knihovny jednotlivých kateder. 

Meziknihovní výpůjční služba (MVS) a mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS), pokud není žádaná kniha součástí našeho fondu. Kontaktní osobou pro MVS je Michaela Flašarová, DiS. – michaela.flasarova@uhk.cz. 

Specializované rešerše na zvolené téma. Služba je zpoplatněna, rešerše pro disertaci stojí 200 Kč. Kontaktní osoby pro rešerše jsou Mgr. Olga Halamová – olga.halamova@uhk.cz a Bc. Eliška Říhová – eliska.rihova.2@uhk.cz. 

UHK v rámci konsorciální spolupráce (CzechELib/NCIP) předplácí tyto vědeckou komunitou uznávané elektronické informační zdroje: 

  • Bibliometrické databáze (někdy též citační) jsou jednoduše řečeno ukazateli vědeckého pokroku a žebříčky dosavadního vědeckého poznání. Zde mimo jiné najdeš, kdo je nejcitovanějším autorem v daném oboru (H-Index), který časopis je v oboru nejlepší (Journal Impact Factor v databázi WoS či SCImago Journal Rank ve Scopus), jak si celosvětově stojí různé vědecké instituce nebo které konference je v rámci daného oboru vhodné navštívit. Bibliometrické databáze na UHK: WoS a Scopus.
  • Plnotextové databáze nabízejí přístup k textům časopisů, periodik, knih, ale také videa, obrázky, záznamy, patenty, grafy či datasety. Obsah databází je ověřený a jeho vědecká kvalita je zajištěna recenzním řízením (Peer Reviewed). Databáze nejsou pouhým pasivním poskytovatelem obsahu, ale aktivně uživatelům a uživatelkám pomáhají nacházet relevantní informace pomocí různorodých nástrojů pro stahování, čtení, sdílení, nacházení souvisejícího obsahu, citování a v mnoha případech již rovněž nabízejí sofistikovanou pomoc umělé inteligence – velkou výhodou tohoto nástroje je, že čerpá z ověřených zdrojů databáze, nikoli z celého internetu. Plnotextové databáze na UHK jsou z velké většiny multioborové, jejich zaměření však lze specifikovat: ACM (počítačová věda), Springer (multiooborová), De Gruyter (multioborová), JSTOR (humanitní), SAGE (humanitní, sociologie), Science Direct (přírodní vědy), Taylor & Francis (humanitní, sociální a matematická), Wiley (multioborová). 

  • Seznam všech předplácených zdrojů a bližší informace včetně návodů nalezneš na webu UK. Přístup ke všem e-zdrojům je zajištěn v rámci sítě UHK (IP adresa, eduroam, VPN) či pomocí Shibboleth (institucionální přihlášení). V případě, že se ti nedaří najít požadovaný dokument, neváhej se na UK obrátit. Kontaktní osoba pro EIZ je Mgr. Barbora Kubátová, Ph.D. – barbora.kubatova@uhk.cz. 

Jak si usnadnit citování 

Generování citací nabízejí samotné databáze, knihovní katalogy nebo portál citace.com. Pro dlouhodobý projekt, jakým je disertační práce, a trvalé ukládání zdrojů můžeš zvolit mimořádně užitečný nástroj, kterým je citační manažer (ve formě online, desktopové aplikace, pluginů). Základní verze citačních manažerů jsou zdarma. Doporučujeme např. Zotero, Mendeley či EndNote. Kontaktní osoba pro citování a manažery: 

Mgr. Barbora Kubátová, Ph.D. – barbora.kubatova@uhk.cz. 

DOI (Digital Object Identifier) je perzistentní identifikátor digitálního objektu (pro nás nejčastěji článku a knihy), a pokud citovaný zdroj DOI má, je nutné jej v seznamu literatury uvést. V případě, kdy naopak potřebuješ pro nově vytvořený dokument DOI získat, UHK je členem CrossRef a poskytuje podporu pro jeho přidělení. Kontaktní osoba pro DOI: 

Mgr. Barbora Kubátová, Ph.D. – barbora.kubatova@uhk.cz.

Ředitelka knihovny: Mgr. Barbora Kubátová, Ph.D.

Telefon: +420 493 331 229, +420 493 331 323

Semináře pro doktorandy

    Pedagogická fakulta – Celistvou podporu vědecko-výzkumné, umělecké a tvůrčí činnosti doktorandů zajišťuje Centrum pedagogického výzkumu (CPV). Toto pracoviště se zaměřuje na rozvoj a podporu při přípravě a řešení výzkumných projektů, publikační činnosti a dalších tvůrčích aktivit. Centrum pravidelně pořádá metodické semináře, přednášky či workshopy určené pro doktorandky a doktorandy a akademické pracovníky a pracovnice PdF. Dále nabízí individuální přístup a možnost konzultací ohledně publikačních možností, oborových konferencí, hodnocení výstupů, vědeckých profilů a identifikátorů apod. Nabídka seminářů a rozcestník užitečných informací jsou dostupné na webu. Kontaktní osobou je Ing. Eliška Drabinová, Ph.D. – eliska.drabinova@uhk.cz.

    Fakulta informatiky a managementu – Pro nové doktorandy a doktorandky v prvním ročníku studia je během zimního semestru organizován informační seminář, který tě komplexně seznámí s prací akademiček a akademiků a studujících v DSP z různých úhlů pohledu, jako je projektová činnost, výuka, vedení závěrečných klasifikačních prací atd. Průběžně probíhají semináře se zvanými hostkami a hosty nebo zkušenými zahraničními postdoktorandy a postdoktorandkami, kteří tě seznámí s detaily specifických činností, jako je tvorba vědeckých příspěvků. Informace o všech probíhajících akcích jsou dostupné na Studijním oddělení FIM.

    Filozofická fakulta – Semináře jsou organizovány jednotlivými katedrami. Informace získáš primárně od své školitelky či svého školitele. Ad hoc budeš zván také na relevantní odborná školení či workshopy pořádané fakultou.

    Přírodovědecká fakulta – Odborné semináře jsou organizovány jednotlivými katedrami. Další odborná školení či workshopy pořádané fakultou jsou zveřejňovány na webových stránkách v sekci Aktuálně – konference a přednášky, nebo na Facebooku.

Pedagogická činnost

Pedagogická činnost může zahrnovat asistenci na výuce, vedení seminářů, cvičení nebo specializovaných přednášek. Na některých DSP můžeš vést i praktickou výuku. Pokud akreditace tvého doktorského studijního programu počítá s pedagogickou činností, musí být ve tvém ISP specifikovány všechny povinnosti související s touto činností. Konkrétní rozsah tvé výukové povinnosti stanoví školitel či školitelka ve spolupráci s vedoucí či vedoucím školicího pracoviště v závislosti na jeho potřebách. Podle novely zákona o vysokých školách je třeba, aby tvá pedagogická činnost souvisela s tématem tvé disertační práce a byla v souladu s tvým studijním programem. Pokud studuješ kombinovaně, je tato aktivita volitelná. Pokud učíš nad rámec svých studijních povinností, například jako asistentka či asistent, měl by s tebou být uzavřen pracovněprávní vztah. Ten pak může být započítán i jako součást tvého studijního přijmu, pokud by šlo o výuku předmětů přímo související s tématem disertační práce a tvého výzkumu.

Studium v zahraničí

Studijní nebo pracovní zkušenost v zahraničí zvýší tvou uplatnitelnost na trhu práce.

Na UHK můžeš využít široké sítě partnerských univerzit a vyjet na studijní pobyty nebo stáže. Tyto výjezdy nejsou omezeny pouze na státy Evropské unie – vyjet můžeš i do jihovýchodní Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky. Zajímavé může být i to, že je možné výjezdy realizovat nejen fyzicky, ale také jako kombinovanou mobilitu, tedy spojením fyzického výjezdu s virtuální složkou. To ti umožní propojit studium s osobním a pracovním životem.

Pro bližší informace o aktuálních možnostech výjezdů se obrať na koordinátorku či koordinátora internacionalizace fakulty – viz níže. Zde je seznam některých projektů, které výjezdy umožňují:

Studijní pobyt Erasmus+ KA131 (klasický Erasmus): V rámci tohoto programu můžeš standardně vycestovat na studijní pobyt do členských států EU, zemí EHP a kandidátských zemí. Můžeš standardně vycestovat na studijní, či na praktickou stáž, obojí v délce 2–12 měsíců. Jako studující v DSP můžeš navíc vycestovat na krátkodobou praktickou stáž v délce 5–30 dnů.

Pobyt Erasmus+ KA171 (Mezinárodní kreditová mobilita): Tento program podporuje výměny studujících s institucemi v tzv. partnerských zemích. Možnost vyjet máš právě ty, protože jsi doktorand či doktorandka. Délka pobytu bývá cca 4 měsíce, na které obdržíš stipendium ve výši 700 €/měsíc pobytu a stipendium na cestu. Aktuální seznam zemí a institucí je k dispozici u koordinátorek a koordinátora internacionalizace fakulty. UHK dlouhodobě spolupracuje s institucemi např. z Brazílie, Ghany, Japonska, Jižní Korey, Keni, Kolumbie, Mexika, Taiwanu a mnoha dalšími.

Fakultní stipendia: Pro všechny fakulty platí, že stipendium je určeno studujícím všech cyklů a typů studijních programů. Mobilita může mít charakter studijního pobytu, odborné, pracovní či výzkumné stáže, letní školy apod. Minimální délka pobytu je 31 dnů.

Letní školy: Některé univerzity nabízí letní školy, a to nejen pro studující partnerských univerzit, některé nabízejí i stipendium. Informace o letních školách na partnerských univerzitách sdílí koordinátorky či koordinátor internacionalizace fakulty. Existují portály, jež prezentují nabídku letních škol jako summerschoolsineurope.eu, shortcoursesportal.com, coursera.org apod.

Aktion Česká republika – Rakousko: Tento projekt podporuje krátkodobé semestrální pobyty na vybrané rakouské univerzitě (1–5 měsíců) za účelem přípravy disertační práce. Podmínky: Příslib přijetí od hostitelské univerzity (pedagoga či pedagožky, které kontaktuješ individuálně), doporučení od dvou pedagogů nebo pedagožek z UHK a dostatečná znalost německého či anglického jazyka.

CEEPUS (Central and East European Programme for University Studies): Středoevropský výměnný univerzitní program zaměřený na regionální spolupráci v rámci sítí univerzit. Do programu se lze zapojit i individuálně (jako freemover). Destinace: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Maďarsko, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko. Podmínky: Studující denního studia, od druhého ročníku výše, bez věkového omezení, minimálně 21 dní a maximálně 10 měsíců, zvací dopis od zahraniční instituce a dva doporučující dopisy z UHK.

Fulbrightův program: Fulbrightova nadace poskytuje každoročně stipendia pro české studující i akademiky a akademičky na vysokých školách v USA. Pro tebe se nabízí: Výzkumný pobyt (visiting research – nutné pozvání americké strany), celé studium (degree), studijní pobyt (non-degree, akademický rok – 9 měsíců). Podmínky: Velmi dobrá znalost anglického jazyka, výborné studijní výsledky, jazykový test TOEFL (min. 80 bodů).

Visegrádský fond: Visegrádská stipendia jsou určená na podporu zahraničního studia individuálních žadatelů a žadatelek v magisterských a postgraduálních programech. Finanční podpora je obvykle poskytována na studijní pobyty v délce 1–2 semestry. Uzávěrka je vždy k 31. 1. daného roku. Destinace: Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Kosovo, Maďarsko, Moldávie, Polsko, Severní Makedonie, Slovensko, Srbsko a Ukrajina.

Norské fondy a fondy EHP: Podporují studijní pobyty a projektovou spolupráci s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. V rámci sektoru Výzkum a spolupráce škol jsou pravidelně zveřejňovány výzvy, v jejichž rámci můžeš vyjet na pobyt či stáž.

DAAD (German Academic Exchange Service): Podporuje akademickou mobilitu a spolupráci mezi německými a zahraničními vysokými školami, studujícími, vědeckými institucemi a pracovníky a pracovnicemi atd. Pro tebe nabízí výzkumné pobyty v délce 1–10 měsíců.

Česko-německý fond budoucnosti: Podporuje projekty mezi Čechy a Němci a je určen pro doktorandky a doktorandy všech semestrů humanitních a společenskovědních oborů. Podmínky: Délka pobytu 10 měsíců, studující si musí samostatně vybrat univerzitu a předložit potvrzení o přijetí před podáním žádosti, studující nesmí právě ukončit jiný studijní pobyt v Německu a nesmí zároveň pobírat jiné stipendium.

Bayhost: Jednoroční studijní pobyty na univerzitách v Bavorsku (Německo), které mohou být prodlouženy až na tři roky.

Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES): Především pro studující v DSP společenských věd na dobu jednoho roku. Podmínky: Nejméně druhý ročník studia, nutná znalost francouzského nebo anglického jazyka.

Barrande Fellowship Program: Podpora výměnných pobytů českých a francouzských studujících v DSP. Výzkumné stáže v délce 13 měsíců.

Campus France: Nabízí informace o možnostech studia ve Francii.

Akce Marie Sklodowska-Curie: Nabízí server na vyhledávání volných pozic stážistů a stážistek v celé EU.

Cotutelle je forma doktorského studia, která umožňuje spolupráci mezi dvěma univerzitami. V rámci cotutelle můžeš začít studovat klasický doktorský studijní program na UHK a později si rozšířit studium o druhou instituci. Během studia pracuješ na jedné disertační práci pod vedením školitelů či školitelek z obou univerzit a po ukončení obdržíš diplomy od obou institucí.

Jako další zdroj financování zahraničního studia můžeš využít stipendia a příspěvky poskytované nadacemi, fondy a dalšími institucemi, které se zaměřují na podporu různých aktivit spojených s mezinárodní spoluprací a porozuměním nebo přímo na podporu talentovaných studujících určitého oboru. Při přihlášení dej pozor na to, zda existují nějaká omezení ohledně slučitelnosti finanční podpory z daného zdroje s finanční podporou z jiných zdrojů.

Fakulta
PdF Mgr. Lucie Martinková  +420 493 331 115 
FIM Monika Hebková  +420 493 332 209 
FF Mgr. Tomáš Herčík  +420 493 332 908
PřF Mgr. Pavla Holubová  +420 493 332 817 

Ostatní aktivity během studia

Činnost tajemnice a tajemníka na státnicích

Třikrát za rok (září, leden a červen) probíhají státní závěrečné zkoušky bakalářských a magisterských studií, kterých se můžeš, pokud to fakulta/katedra vyžaduje, účastnit v roli tajemnice či tajemníka. V této roli budeš zapisovat průběh zkoušky, chystat podklady pro komisi a komunikovat se zkoušenými studujícími. Pokud se tě tato činnost týká, budeš vyzván referentkou katedry, na které se státní závěrečná zkouška koná.

Vedení a oponování závěrečných prací

Další z činností, kterou můžeš vykonávat, je vedení a oponování závěrečných prací studentů a studentek bakalářského studia. Práce ti bude přiřazena podle tematiky tvého oboru a tvým úkolem bude vypracovat posudek a zhodnotit kvalitu práce.

Další aktivity spojené s fakultou/katedrou (např. pomoc na konferencích organizovaných fakultou)

Dále se můžeš podílet na událostech organizovaných danou fakultou/katedrou, jako jsou například vědecké konference, workshopy a další akce. Toto je skvělá příležitost pro získání kontaktů a rozšíření akademických schopností např. při recenzování formální stránky vědeckých článků.

Sociálně-právní aspekty 

Pokud studuješ prezenční formu studia a splňuješ podmínky, jako je např. studium ve standardní době, stát za tebe odvádí zdravotní pojištění (což je výsledkem společného úsilí Studentské komory Rady vysokých škol a ČAD). Avšak pokud současně podnikáš, musíš si sám hradit jak sociální, tak i zdravotní pojištění. Sociální pojištění je za tebe hrazeno pouze v případě, že jsi na UHK zaměstnán/a na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo na standardní pracovní smlouvu. 

Pokud si neplatíš sociální pojištění, nemáš jako doktorandka či doktorand nárok na příspěvek v mateřství (tzv. mateřskou), ale pouze na příspěvek v rodičovství (tzv. rodičovskou). 

Další informace získáš na České správě sociálního zabezpečení nebo v zákonu o vysokých školách.

Důležité odkazy a další zdroje 

  1. Česká asociace doktorandek a doktorandů, z. s. 
  2. Studentská komora Rady vysokých škol (v níž působí Komise pro doktorské studium) 
  3. Eurodoc – The European Council of Doctoral Candidates and Junior Researchers
  4. Portál researchjobs.cz 
  5. Magazín vysokých škol Universitas 
  6. Portál vedavyzkum.cz 
  7. Czexpats in Science – platforma sdružující české vědce a vědkyně žijící v zahraničí 
  8. Spolek Nevypusť duši – osvěta a prevence v oblasti péče o duševní zdraví 
  9. A. Polese: The SCOPUS Diaries and the (il)logics of Academic Survival. Ibidem Press, Stuttgart (2018) [ibidem.eu] 
  10. Centrum akademického psaní AV ČR 
  11. NTK Education and Research Support 
  12. Národní platforma Open Science