UHK Aktuálně 20. 5. 2014

Historické budovy univerzity se obléknou do nového

Rekonstrukce dvou historických budov Univerzity Hradec Králové (UHK) v centru města jsou již v plném proudu. Několikaleté snahy o obnovu zcela nevyhovujícího stavu fasád, oken a zubem času poznamenaných uměleckých prvků dvou významných objektů v samotném centru proslulého Salonu republiky tak dostávají reálný rozměr. Umožnila to státní dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši téměř 50 milionů korun, k níž univerzita přispěje dalšími zhruba 3 miliony z vlastních prostředků.

Celá akce je rozčleněna do tří let a skončí v roce 2016. Některé práce lze totiž z technologických důvodů provádět pouze v odpovídajícím počasí, kdy teploty neklesají pod bod mrazu. „K tomu přistupuje fakt, že univerzita si nemůže dovolit v určitých časových úsecích rušit probíhající stavbou např. státní závěrečné či doktorské zkoušky. Jistě ani uchazeči o studium by při přijímacích testech nebyli rádi, pokud by je rušil zvuk stavebních strojů,“ vysvětluje některá úskalí probíhající obnovy kvestor univerzity Ing. Stanislav Klik. Stavební práce tak probíhají za plného provozu obou budov.
 Univerzita dostala oba objekty do majetku od města Hradec Králové před osmi lety a již tehdy bylo jednou z jejích priorit zajistit zdroje na postupnou opravu a rekonstrukci obou staveb. „Oprava vnějšího pláště budov je pro univerzitu otázkou nejen estetickou. Zašlý vzhled objektů kazí dojem z historického centra města Hradec Králové a potíže nám činí i jejich technický stav. Například většina oken netěsní a táhne jimi, jiná dokonce nejdou dovírat a mnohá hrozí vypadnutím,“ přibližuje důvody stavebních oprav kancléř univerzity dr. Ondřej Tikovský. Novým kabátem ale stavební práce neskončí. Rekonstrukcí budou muset v dohledné budoucnosti projít taktéž vnitřní prostory obou objektů, které jsou vlivem svého stáří pro moderní univerzitu ne zcela vyhovující.
 Budova stojící blíže labskému břehu vznikla na konci 19. století jako obchodní akademie podle návrhu architektů Huberta Gessnera a Otokara Béma. Oba byli žáky vyhlášeného vídeňského secesního architekta Otto Wagnera. Stavba se pyšní bohatou sochařskou výzdobou Josefa Maixnera. Objekt dnes slouží jako děkanát Pedagogické fakulty a sídlí v něm i několik kateder fakulty přírodovědecké, pro kterou začne v letošním roce univerzita stavět novou účelovou budovu ve vznikajícím kampusu. Filozofická fakulta sídlí v mladší stavbě původně státního učitelského ústavu, která vznikla v roce 1900.