Co se skrývá za citačním ohlasem? Čtrnáct osobností UHK patří mezi 2 % nejcitovanějších ve svých oborech
Věda a výzkum pomáhají hledat odpovědi na otázky, které mají význam pro společnost i náš každodenní život. Jinak tomu není ani na Univerzitě Hradec Králové. Výzkumníci a výzkumnice zde zkoumají nové možnosti léčby, proměny vzdělávání, fungování přírody i další témata napříč obory. O tom, že jejich práce nachází odezvu také v mezinárodním vědeckém prostředí, vypovídají různé ukazatele. Jedním z nich je citační ohlas odborných publikací.
Citace jsou jedním ze způsobů, jak lze sledovat, zda a jak na publikovaný výzkum navazuje další vědecká práce. Když odborníci ve své studii odkazují na výsledky jiného výzkumu, ukazují tím, že s nimi dále pracují, porovnávají je nebo z nich vycházejí. Samotný počet citací samozřejmě nevystihuje kvalitu ani význam vědecké práce v celé její šíři. Může ale nabídnout jeden z pohledů na to, jaký ohlas má výzkum v odborné komunitě.
Právě s citačními údaji pracuje také databáze vědců s vysokým citačním ohlasem, kterou každoročně zveřejňuje tým Stanfordovy univerzity ve spolupráci s vydavatelstvím Elsevier. Využívá data z databáze Scopus a kromě samotných citací zohledňuje například spoluautorství nebo pozici autora v publikaci. V novém vydání je zastoupeno také čtrnáct vědců a vědkyň z Univerzity Hradec Králové, kteří se tak podle použité metodiky řadí mezi 2 % nejcitovanějších vědců a vědkyň ve svých oborech. Jejich výzkum sahá od farmaceutické chemie a toxikologie přes biologii, informatiku, matematiku a fyziku až po ekonomii nebo vzdělávání.
Nicméně za čísly a citačními ukazateli se skrývají i konkrétní otázky. Jak můžeme poznat, zda se nová zdravotnická technologie skutečně vyplatí? Mohou látky připravované v laboratoři jednou pomoci při léčbě Alzheimerovy choroby? Je při učení vždy lepší využít digitální technologie? A co potřebují divoké včely k tomu, aby dokázaly přežít v naší krajině?
Aby se nové možnosti zdravotní péče mohly uplatnit v praxi, nestačí vědět pouze to, zda fungují. Důležité je také porozumět jejich nákladům a tomu, co skutečně přinesou pacientům, jejich blízkým i celému systému. Právě těmto souvislostem se ve své práci mimo jiné věnuje profesorka Petra Marešová. Zkoumá například, co by znamenalo oddálit nástup demence nebo umožnit člověku zůstat déle soběstačným. Propojuje přitom zdravotní, sociální a ekonomický pohled a vytváří podklady, které mohou pomoci při rozhodování o zavádění nových postupů a technologií.

Onemocnění spojená se stárnutím patří také mezi témata, kterým se věnuje doktorka Eugenie Nepovimová. Farmaceutka a vysokoškolská pedagožka se podílí na návrhu a přípravě látek, které by mohly být zajímavé pro další výzkum léčby neurodegenerativních onemocnění včetně Alzheimerovy choroby. Jejich účinky pomáhají v laboratoři ověřovat i drobné octomilky.
Výzkumný tým na nich sleduje například změny související s neurodegenerací nebo délku života. Vedle farmaceutické chemie se dr. Nepovimová zabývá také vojenskou toxikologií a výzkumem protijedů pro léčbu otrav bojovými látkami.
Otázka, co skutečně funguje, se ale netýká pouze medicíny. Profesorka Blanka Klímová se v jednom svém výzkumu zabývá využíváním technologií při učení cizích jazyků. Zkoumá mobilní aplikace i umělou inteligenci a zajímá ji především to, co se studující skutečně naučí, jak dlouho si znalosti uchovají a kdy mají technologie ve výuce skutečný přínos. Smyslem podobných srovnání však není technologie odmítat, ale lépe porozumět tomu, kdy a jak je používat.
Z laboratoří a učeben se výzkum dostává také do krajiny. Docent Petr Bogusch je mezinárodně uznávaný český entomolog a přední odborník na ochranářskou biologii včel, vos a dalších skupin opylovačů. Ve svém výzkumu se věnuje například jejich způsobům hnízdění, vazbám na rostliny nebo pylové specializaci jednotlivých druhů. Právě opylovači totiž hrají v ekosystémech zásadní roli a jejich výrazný úbytek v posledních desetiletích je jedním z důvodů, proč je jejich výzkum a ochrana stále důležitější.
Citační ukazatele pro nás nejsou cílem samy o sobě. Podstatné je, že na univerzitě vzniká výzkum, který posouvá jednotlivé obory a na který mohou navazovat další vědci. Zároveň chceme ukazovat, co se za odbornými publikacemi skutečně skrývá. Často jsou to otázky, které se přímo týkají zdraví, vzdělávání, technologií nebo prostředí, ve kterém žijeme.
Čtrnáct osobností zastoupených v databázi představuje pouze část výzkumu, který na UHK vzniká, stejně jako představená témata zachycují jen část vědecké práce. Citační ohlas je jedním ze způsobů, jak její dosah sledovat. Ještě důležitější jsou ale samotné otázky, které výzkumníci a výzkumnice pokládají, a odpovědi, které díky jejich práci postupně získáváme.