Univerzita Hradec Králové jmenovala své první emeritní profesory. Oba z Přírodovědecké fakulty

Doživotně udělovaný status emeritního profesora je předně vyjádřením ocenění a úcty celoživotním výsledkům vynikajících profesorů univerzity: „Jmenování prvních emeritních profesorů nám připomíná bohatou historii a pevné základy, na kterých stojí hodnoty současné Univerzity Hradec Králové. V roce 2019 si je navíc připomeneme i oslavou 60 let od založení Pedagogického institutu, předchůdce UHK. Jsem hrdý, že mohu ocenit právě tyto vědecké osobnosti a jejich celoživotní dílo – dnes už nedílnou součást vývoje naší školy,“ řekl rektor UHK Kamil Kuča.

Za emeritního profesora může být navržena osobnost s výjimečnými zásluhami o rozvoj UHK nebo některé z jejích fakult, jehož práce vykazuje vysokou pedagogickou a vědeckou erudici a nesporné výsledky včetně uznání mezinárodní vědeckou komunitou. A právě tyto kvality beze zbytku charakterizují oba jmenované. „Těší mě, že jsem mohl mít tu čest a na jmenování emeritním profesorem navrhnout právě tyto dva kolegy neodmyslitelně spjaté právě s Přírodovědeckou fakultou UHK. Za léta jejich působení ovlivnili nejen své obory, ale i generace studentů, mě nevyjímaje,“ uvedl děkan PřF UHK Pavel Trojovský.

Emeritním profesorům přísluší nadále vybraná práva člena akademické obce (např. konat přednášky): „Vědcem člověk nepřestane být ze dne na den jen proto, že odejde do penze, jsem tedy rád, že tyto kolegy budu na univerzitě i nadále potkávat a sledovat jejich další vědeckou práci,“ uzavřel rektor Kamil Kuča.

Zleva: Doc. Jan Kříž, Prof. František Kuřina, Prof. Bohumil Vybíral, Doc. Pavel Trojovský 

Prof. Bohumil Vybíral za svou dosavadní vědeckou kariéru od roku 1959 publikoval na 285 vědeckých a odborných statí, učebních textů a knih a kromě toho získal 6 patentů na vynálezy. Věnuje se také péči o mladé fyzikální talenty, které dovedl až na mezinárodní fyzikální olympiády. Na univerzitě začal působit v roce 1978 na katedře fyziky, nejprve jako docent a od roku 1997 jako profesor pro obor fyzika.
Nesmazatelně se zapsal do dnešní podoby UHK, když jako prorektor pro rozvoj a prorektor pro výstavbu 13 let organizoval územní řízení pro výstavbu kampusu Na Soutoku, stavební řízení a vlastní stavbu Objektu společné výuky (v letech 1995–1997) a budovy Fakulty informatiky a managementu UHK. Připravoval přechod Vysoké školy pedagogické na Univerzitu Hradec Králové, také tehdejší první statut UHK a všechny vnitřní předpisy, znak a insignie naší univerzity. Jako pověřený děkan stál i u zrodu Fakulty humanitních studií (dnes Filozofické fakulty UHK, 2005–2006) a Přírodovědecké fakulty (2010–2011). 
O nic méně aktivním byl ve svém díle prof. František Kuřina, který svým pedagogickým působením ovlivnil nejednu generaci učitelů matematiky v Královehradeckém kraji, kde na tehdejší Pedagogický institut nastoupil v roce 1960. Na katedře matematiky zde byl zaměstnán jako odborný asistent, od roku 1990 jako docent a od roku 1997 jako profesor pro obor didaktika matematiky. Jako vyučující se věnoval přednáškám a cvičením zejména z geometrie a didaktiky matematiky. Dosud publikoval na 484 vědeckých článků či odborných statí, osm monografií, čtyři učebnice univerzitní a 27 učebnic pro základní školu. Souběžně s pedagogickou praxí rozvíjel svoji vědeckou činnost a stal se jedním z několika mezinárodně uznávaných didaktiků matematiky českého původu. Z jeho nejvýraznějších prací uveďme např. Umění vidět v matematice, monografie Dítě, škola a matematika (společně s prof. Milanem Hejným) nebo spoluautorství několika řad učebnic, např. v nakladatelství Prometheus (Svět čísel a tvarů) a Matematickém ústavu AVČR (Matematika pro základní školu). Z iniciativy UNESCO vyšly jeho práce i v řadě dalších jazyků (např. čínsky, japonsky a arabsky).
Unikátním způsobem se také snaží popularizovat matematiku, zejména svoji milovanou geometrii, a to skrze umění – je zapáleným fotografem a na jeho snímcích se často snoubí krása matematiky kolem nás a města Hradec Králové.