Kraj podpořil tři doktorandské projekty PřF UHK. Zaměří se na onemocnění nervové soustavy i škůdce městských stromů
Jak hledat látky pro ochranu nervových buněk, lépe porozumět Parkinsonově nemoci nebo včas odhalit poškození městských stromů? Odpovědi hledají Jan Gebrt, Nela Štěrbová a Adéla Samuelová z Přírodovědecké fakulty UHK. Jejich projekty získaly finanční podporu Královéhradeckého kraje.
Podpora z dotačního programu Podpora talentovaných vědeckých pracovníků Královéhradeckého kraje umožní trojici doktorandů dále rozvíjet výzkum, kterému se věnují v rámci svých disertačních prací. Jejich projekty probíhají od září 2026 a pokračovat mají až do srpna 2029.
U Jana Gebrta stál na začátku zájmu o nemoci spojené se stárnutím článek o rapamycinu, látce zkoumané také v souvislosti s délkou života. Tématu se věnoval už v bakalářské práci a nyní na něj navazuje při doktorském studiu toxikologie.
Rád bych přispěl novými poznatky do oblasti prevence a terapie chronických onemocnění spojených s procesem stárnutí.
Ve svém projektu se zaměřuje na enzym JNK3. Ten pomáhá přenášet signály uvnitř buněk, ale za určitých podmínek se může podílet i na dějích, které nervové buňky poškozují. Jan proto navrhuje nové molekuly, které mají jeho činnost tlumit. Připravit chce čtyři nové látky odvozené od již známé molekuly a ověřit, jak se po drobných úpravách jejich struktury změní jejich vlastnosti.
Součástí práce bude také zjišťování, nakolik látky ovlivňují další enzymy, zda nepoškozují buňky a jaké mají předpoklady pro prostup do mozku. U nejperspektivnější látky plánuje zkoumat i vliv na učení a délku života octomilek. Výsledky mají přispět k dalšímu výzkumu nemocí, při nichž dochází k poškozování nebo úbytku nervových buněk.
Nela Štěrbová se k výzkumu nemocí nervové soustavy dostává přes drobné rozdíly mezi molekulami. Zkoumá vybranou skupinu lipidů, tedy biologicky významných molekul, které se podílejí na řadě buněčných procesů. Tyto konkrétní lipidy jsou důležité pro činnost buněčných struktur, které jsou odpovědné za rozklad a zpracování různých látek.
Molekuly mohou mít stejné složení, a přesto se lišit uspořádáním atomů. Takové podoby se nazývají izomery a mohou se odlišovat i svým působením v organismu. Nela chce vyvinout laboratorní postupy, které umožní jednotlivé formy zkoumaných lipidů spolehlivě rozlišit. Následně je plánuje využít při analýze vzorků pacientů, především s Parkinsonovou nemocí. Bude zkoumat, zda existují souvislosti mezi zastoupením různých forem těchto lipidů a onemocněním. Získané poznatky mají pomoci objasnit jejich biologickou roli a posoudit, zda by některé z nich mohly sloužit jako měřitelné biologické ukazatele využitelné v diagnostice nebo při sledování průběhu onemocnění.
Mou osobní motivací k řešení projektu je zájem o propojení mého zdravotnického vzdělání a dosavadního zaměření na biologicky aktivní lipidy s klinickým výzkumem zaměřeným na hledání nových možností diagnostiky a léčby různých onemocnění.
Její práce má pomoci získat podrobnější informace o molekulách, jejichž význam pro fungování organismu zatím není plně objasněný.
Adéla Samuelová se věnuje stromům v parcích, na sídlištích, hřbitovech a dalších městských lokalitách. Zajímá ji, kdy se během sezóny objevují vybraní hmyzí škůdci a jak postupuje poškození, které na dřevinách způsobují.
Zatímco na počátku mého zájmu stála ochrana hospodářských plodin, postupně jsem svou pozornost přenesla na hmyzí škůdce v městském prostředí.
Projekt vychází z celorepublikové analýzy, během které byla sbírána terénní data z více než 2 000 stromů v českých městech. Mezi sledované druhy patří například klíněnka jírovcová, jejíž larvy poškozují listy jírovců. Nyní se Adéla zaměří na Královéhradecký kraj a městské tepelné ostrovy, tedy místa, kde bývá tepleji než v okolní krajině. Zajímá ji, zda mohou tyto podmínky souviset s výskytem škůdců. .
V Hradci Králové, Náchodě a Jičíně plánuje terénní pozorování doplnit snímkováním z dronu. Speciální kamera zaznamená odraz světla v několika částech spektra, včetně té, kterou lidské oko nevidí. Snímky pak porovná s údaji získanými přímo u stromů, aby ověřila, jak mohou pomoci při hodnocení jejich stavu. Tyto metody se běžně využívají v zemědělství a lesnictví, ve městech zatím jen výjimečně. Plánované mapy a přehledy mají správcům městské zeleně usnadnit vyhledávání rizikových míst a vhodné načasování péče.
Výzkum často začíná otázkou, na kterou dosavadní poznání ještě nenabízí dostatečnou odpověď. Podobně může začít i cesta budoucích studujících k vlastnímu výzkumu. Možná už dnes při výuce, v laboratoři nebo v terénu vzniká otázka, která se za několik let stane základem dalšího výzkumného projektu.
