Lidé na katedře
Vedení Katedry sociologie FF UHK
PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. - vedoucí katedry
Zabývá se sociologií domova, pozornost věnuje protosociologii a průnikům sociologie s pedagogikou, politologií, filosofií a etikou, je vedoucím Centra pro sociologická studia města a regionu působícího při katedře sociologie.
RNDr. Mgr. Lucie Vítková, Ph.D. - tajemnice katedry
V rámci týmu Centra pro sociologická studia města a regionu spolupracuje na řešení aplikovaných výzkumů. Má zkušenosti s celým výzkumným procesem, od koncipování jeho zadání až po zpracování dat, ale i s jeho organizačním zajištěním. Statistika je pro ni zdrojem cenných údajů, zajímá se o nové trendy statistických dat o společnosti, a také o to, jak data co nejlépe graficky prezentovat. Další oblastí jejího odborného zájmu jsou dlouhodobé trendy populačního vývoje a jejich sociologické souvislosti.
Profesoři a docenti
doc. PhDr. Josef Bernard, Ph.D.
Pracuje na Univerzitě Hradec Králové a v Sociologickém ústavu AVČR. Zabývá se zejména sociálně prostorovými nerovnostmi, problematikou samosprávy obcí a sociologií venkova. Na venkově též bydlí, včelaří a vychovává s manželkou své čtyři syny.
Odborné asistentky
Nina Fárová se ve své výzkumné praxi věnuje studiu genderových otázek, a to hlavně z perspektivy sociologie a antropologie. Dlouhodobě se věnuje tématu mužů a maskulinit ve vzdělávání, dalším jejím výzkumným zaměřením je vztah genderu, vědy a technologií. Soustředí se především na kvalitativní výzkum. Působí také jako výzkumnice Sociologického ústavu AV ČR v oddělení NKC – gender a věda, kde je součástí několika výzkumných projektů zaměřených na zkoumání české vědecké komunity. Je členkou Genderové expertní komory ČR a členkou pracovní skupiny Muži a rovnost žen a mužů (ÚV ČR).
Mgr. Andrea Bělehradová, Ph.D.
Absolvovala studium sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 2022 úspěšně obhájila disertační práci „Indestructible Venus and Vulnerable Man: Ageing Sexuality in Medical Expertise during Czechoslovak Socialism.” Její akademický zájem se soustředí na otázky genderu, sexuality, medicíny, stárnutí a expertízy (primárně v kontextu socialistického Československa). Text „Aging women as sexual beings. Expertise between the 1950s and 1970s in state socialist Czechoslovakia,” The History of the Family 4 (2021), jenž publikovala ve spolupráci s doc. Kateřinou Liškovou, Ph.D., získal ocenění Barbara Heldt Prize za nejlepší vědecký článek pro rok 2022.
Mgr. Lucie Cviklová, M.A., Ph.D.
Získala vzdělání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na New School for Social Research, na Středoevropské univerzitě a na Université Paris X – Nanterre, kde obhájila doktorskou práci na téma institucionální rozdíly mezi českou a francouzskou privatizací. Věnuje se vlivu nedemokratických režimů na lidská práva, feministické a sociologické teorii, pracovnímu právu, apod. Je autorkou řady odborných článků a studií, např. Občanská společnost a veřejnost.
Vystudovala filosofii a kulturní antropologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zabývá se intersekcionální teorií, nerovnostmi, etnicitou a genderem, a to především skrze perspektivu každodennosti, kterou objevuje v kvalitativním terénním výzkumu. Za sebou má sérii terénních výzkumů mezi slovenskými Romy, ve kterých se věnovala zejména politické participaci a veřejné angažovanosti.
Studovala sociologii, genderová studia a sociální antropologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 2024 úspěšně obhájila dizertační práci „Herstory of State Socialism: Czechoslovak Women’s Union, Expertise, and Women’s Empowerment, 1960s–1980s.“ Věnuje se problematice genderu, především pak se zaměřuje na feminismus, ženské organizace a expertízu v socialistickém Československu. Od ledna 2025 je také postdoktorandkou na Historickém ústavu AV ČR a to v rámci výzkumného projektu FEMEX Women experts and feminist knowledge production in post-war East Central Europe (1945-1989).
Lektoři
Jiří Juhász se odborně zaměřuje na historickou sociologii, se zvláštním důrazem na teorie revolucí a problematiku sociálních změn. Ve svém výzkumu se věnuje analýze revolučních procesů a porevolučních transformací, zejména v kontextu české společnosti a širšího prostoru střední a východní Evropy. Zkoumá nejen samotnou dynamiku revolucí, ale také jejich dlouhodobé sociální, politické a kulturní důsledky, včetně otázek paměti, identity a sociální stratifikace v porevolučních společnostech.
Vědecko-výzkumní pracovníci
Oldřich Bubák, M.S., M.A., Ph.D.
Je autorem a vědcem zaměřujícím se na společnost, politiku a kulturu. Autorův výzkum usnadněný jeho rozsáhlým teoretickým a praktickým tréninkem pomáhá jeho čtenářům ocenit problémy pramenící ze složitosti, provázanosti a nejistoty. Jeho kniha Trivialization and Public Opinion: Slogans, Substance, and Styles of Thought in the Age of Complexity (Palgrave Macmillan, 2019) byla oceněna jako jedna z nejlepších výzkumných prací Springer Nature v oboru sociologie z roku 2019. Jeho nová kniha, The Structure of Policy Evolution (Routledge, 2023), je významným příspěvkem do oblasti veřejné politiky. Autor rovněž působí jako Reviewing Editor pro Springer Nature a je recenzentem pro řadu dalších odborných časopisů od m.j. Wiley, Sage a Routledge. Mezi jeho zájmy patří zlepšování vzdělávání, zejména v oblasti společenských a humanitních věd.
