Mezinárodní filozofická konference Rationality & Normativity

Ve dnech 22.–24. října 2026 se na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové uskutečnila mezinárodní filozofická konference Rationality & Normativity. Pořádala ji Katedra filozofie a společenských věd v rámci projektu Vědění ve věku nedůvěry (reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008711). Projekt je spolufinancován Evropskou unií a MŠMT.

V rámci konference se na Filozofické fakultě sešli filozofové z univerzit ve 14 zemích, od Tchaj-wanu a Japonska přes Evropu až po USA. Konference se věnovala povaze racionality a jejímu vztahu k normativitě. Zabývala se otázkami, jak racionalita a důvody určují, čemu máme věřit, komu důvěřovat a o čem pochybovat. Vedle teoretických otázek zazněly také příspěvky věnované aktuálním společenským tématům, jako jsou konspirační myšlení, šíření dezinformací či nedůvěra k vědeckým odborníkům.

Hlavními řečníky byli Benjamin Kiesewetter (Univerzita v Bielefeldu), Thomas Sturm (Autonomní univerzita v Barceloně), Eva Schmidt (Technická univerzita v Dortmundu) a Matthew McGrath (Washingtonova univerzita v St. Louis). O zájmu odborné veřejnosti svědčí i to, že programový výbor mohl přijmout jen zhruba třetinu zaslaných příspěvků.

Děkujeme všem účastníkům za podnětnou diskuzi.

Jak naučit teenagery kriticky myslet? Thomas Sturm (Autonomní univerzita v Barceloně) představil projekt, který do španělských škol přináší výuku kritického uvažování jako obranu proti propagandě a polarizaci.

Nejen my hledáme informace – informace hledají nás. Beth Reichle (Vídeňská univerzita) se ptala, zda může být rozumné reklamy nebo AI shrnutí ignorovat. Odpověď: možná víc, než si myslíme.

Konspirační teorie nemusí být selháním rozumu, ale jeho pokřiveným pokračováním, argumentoval Dylan Guével s odkazem na Hegela.

Věřit rodičům, kdy otevírá obchod? Rozumné. Věřit jim ohledně rizik očkování? To už je jiná otázka. Harmen Ghijsen (Radboud University) rozebíral, proč konspirační přesvědčení dávají smysl sociálně, ale ne epistemicky.