Čeština v srdci Balkánu

Čeština není jen jazykem českých zemí. Své nadšené studenty i oddané podporovatele má také na Balkáně. Stanislav Havel vypráví o své cestě od učitelských začátků v Česku přes práci mezi krajany v Srbsku až po působení na Filologické fakultě Univerzity v Bělehradě.

Text: Stanislav Havel

Foto: archiv foto Stanislava Havla

Po absolvování Pedagogické fakulty na Univerzitě Hradec Králové jsem byl rozhodnutý, že učit chci. V roce 2009 ale zasáhla Českou republiku finanční krize a pracovních příležitostí bylo málo. Rozeslal jsem několik mailů s prosbou o učitelskou práci. Kladnou odpověď dostal jen jednu, a to ze soukromé hotelové školy v Praze. Začal jsem učit budoucí kuchaře a číšníky češtinu a pár hodin dějepisu a postupně si vyzkoušel snad všechny předměty. Zlatým hřebíčkem na mé první učitelské štaci bylo suplování předmětu technologie přípravy pokrmů. Na této škole ale nešlo tolik o předávání vědomostí, ale spíše o výchovu a ukazování smyslu života mladým lidem. 

Po tříletém působení v Praze jsme se s manželkou rozhodli nasbírat zkušenosti v zahraničí. Cílovou destinací byla zvolena Velké Británie a pracovní pozice au pair couple. Vyzkoušeli jsme si zde také učení angličtiny na střední škole Coleg Gwent a založili Československou školu v Newportu, ve které byla každou sobotu hodina češtiny, matematiky a vlastivědy. Vše začalo fungovat velmi dobře, škola se rozrůstala, ale do toho přišel brexit a já jsem pochopil, že ve Velké Británii už nejsme vítaní hosté. 

Vrátili jsme se tedy do České republiky a já začal učit na základní škole a do toho přemýšlel, co bude dál. Věděli jsme, že existuje možnost učit češtinu v zahraničí na lektorátu a nebo jako učitel u krajanů, a tak jsme se po úspěšném výběrovém řízením stěhovali celá rodina z Walesu do Srbska. 

Po příjezdu do srbského Banátu se musela nejprve zrekonstruovat stará chalupa a potom jsme se mohli pustit do práce. Učitel v srbském Banátu nejen vyučuje český jazyk děti a dospělé, ale stará se fungování celé české menšiny. Chodí s dětmi na tříkrálovou koledu, vyrábí masky na masopust, organizuje maškarní ples pro děti, vynáší s dětmi Moranu, hraje s nimi fotbal, zve folklorní soubory na krajanský festival, čte v kostele z bible, zdobí vánoční stromeček, moderuje rozhlasové a televizní vysílání,  opravuje muzeum, píše projekty a granty či připravuje středoškoláky na vysokoškolské studium v České republice. Ale je toho ještě mnohem více. Práce učitele u krajanů je velmi pestrá a vyžaduje nejen odborné pedagogické znalosti, ale člověk by měl mít  diplomatické nadání, flexibilitu a větší míru sociální inteligence.

Po šestiletém působení u krajanů v Srbsku mi byla nabídnuta pozice lektora českého jazyka na Filologické fakultě Univerzity Bělehrad. 

Čeština se v Bělehradě vyučuje jako hlavní studijní program formou čtyřletého jednooborového bakalářského studia a po úspěšném zakončení všech zkoušek získáte titul bakalář. Nepíše se bakalářská práce a není závěrečná zkouška. Studenti pak mohou pokračovat v jednoročním magisterském programu, ale zde se již obhajuje diplomová práce. Katedra slavistiky nabízí češtinu také jako vedlejší čtyřsemestrální kurz Současného českého jazyka, který je nabízen všem studentům univerzity. 

Prací lektora je vyučovat předmět Současný český jazyk (Savremeni češki jezik I - VIII), který mají studenti v každém semestru. Hlavní náplní je procvičování gramatiky a konverzace,  seznámení s českými reáliemi, kulturou a historií. Výuka vedená lektorem probíhá již od 1. semestru 1. ročníku výhradně v českém jazyce.  Základní učebnicí je Čeština pro cizince A1–B2 od M. Boccou Kestřánkové, která je doplňována dalšími materiály. Kromě učebnic, gramatik a odborných publikací mají studenti k dispozici širokou nabídku beletrie. Bohemistická sekce univerzitní knihovny čítá kolem 5 000 knih. Univerzitní audiotéka nabízí přibližně 270 DVD od klasických filmů po současné komedie. Kabinet českého jazyka má k dispozici také svoji učebnu, která je sice skromnější, ale na výuku dostačující.

Studenti přicházejí většinou s velmi malou znalostí českého jazyka a po čtyřletém studiu by měli být samostatnými uživateli jazyka odpovídající úrovni B2.

Zajímavostí je, že vysokoškoláci v Srbsku mají neomezený počet pokusů ke zvládnutí zkoušky či zápočtu, dokonce to není omezeno žádnou dobou studia. Stává se tedy, že ke zkoušce přicházejí studenti i po několika letech.

Bohemisté v Bělehradě mají svůj časopis Lenochod, pořádají vědecké konference, zajímavé přednášky a překladatelskou soutěž. Na začátku školního roku je Pasování zobáků, na kterém jsou slavnostně přijati studenti prvního ročníku. Lektor pořádá ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky diskusi S češtinou do praxe, na které se prezentují české firmy na Balkáně a řeší se uplatnění po studiu. 

Studentů českého jazyka na Filologické fakultě v Bělehradě sice není hodně, ale všichni mají češtinu v srdci.