Jak si vytvořit vlastní digitální dvojče? Účastníci workshopu Dnů AI si to vyzkoušeli na vlastní kůži
Možnost vytvořit si vlastního AI asistenta, který dokáže psát, komunikovat a uvažovat podobným způsobem jako jeho autor, poznali účastníci workshopu „Jak si vytvořit vlastní digitální dvojče?“. Ten se uskutečnil 11. listopadu 2026 na Univerzitě Hradec Králové v rámci festivalu Dny AI 2026.
Lektoři Mgr. Kirsten Šteflovič, Ph.D., a Bc. Petr Valtera účastníky nejprve seznámili s konceptem digitálních dvojčat, jeho původem a současným využitím. Následně přešli k praktické části, ve které ukázali, jak si pomocí běžně dostupných jazykových modelů vytvořit vlastního AI asistenta – digitální dvojče, které dokáže napodobit styl komunikace i způsob uvažování svého tvůrce.
Co si vlastně pod pojmem digitální dvojče představit?
„Jde o virtuální model skutečného objektu, který je s předlohou propojen prostřednictvím toku dat. Koncept v roce 2002 představil Michael Grieves, jeho kořeny však sahají ještě dál – inspiraci lze najít už v misi Apollo 13. Dnes se digitální dvojčata využívají například v průmyslu, zdravotnictví nebo při plánování měst. Osobní AI dvojče představuje jejich jednodušší podobu, která se zaměřuje na napodobení osobnosti, komunikačního stylu a způsobu práce konkrétního člověka,“ uvedl Petr Valtera.
Praktická část workshopu se zaměřila na tři rozšířené nástroje umělé inteligence: Claude, Gemini a ChatGPT. Účastníci se seznámili s možnostmi, jak v nich vlastní digitální dvojče vytvořit a uchovávat. Zatímco v Gemini lze využít funkci Gem, v ChatGPT a Claude je možné pracovat s projekty, do kterých se nahrávají potřebné soubory a instrukce. U Gemini lektoři upozornili také na připravovaný přechod od Gemů k takzvaným skillům.
Aby byl celý postup co nejlépe srozumitelný, posloužil jako příklad fiktivní profil paní Jany. Na něm lektoři ukázali, jak zásadní rozdíl může přinést znalost osobního profilu. Pozvánka vytvořená na základě těchto informací totiž působila výrazně osobněji a přirozeněji než text vygenerovaný bez nich.
Důležitou součástí workshopu byla také otázka bezpečnosti a ochrany osobních údajů. Lektoři zdůraznili, že do digitálního dvojčete rozhodně nepatří citlivé informace, jako jsou hesla, čísla bankovních účtů, hlasové nahrávky nebo fotografie obličeje. Při tvorbě osobního AI asistenta je totiž stejně důležité myslet na jeho funkčnost jako na bezpečné nakládání s osobními daty.
To nejdůležitější přišlo v praktické části. Účastníci si krok za krokem prošli tvorbou vlastního profilu, jeho převedením do podoby takzvaného superpromptu a následným nastavením digitálního dvojčete. Nakonec ho podrobili testování prostřednictvím série otázek, které měly ověřit, nakolik dokáže vystihnout jejich osobnost a způsob vyjadřování.
„Výsledky mnohé překvapily. Vytvoření asistenti dokázali odpovídat nečekaně přesně, a to nejen obsahem, ale také tónem a způsobem uvažování. Workshop tak potvrdil jednu z hlavních myšlenek celého setkání: o kvalitě osobního digitálního dvojčete nerozhoduje především dražší či výkonnější AI model, ale zejména kvalita připravených informací a promyšlenost instrukcí,“ uzavřela Kirsten Šteflovič.
