Projekt boREALIFE zkoumá skutečný život pod polární září

Na začátku února 2019 zahájila Zdenka Sokolíčková z Katedry kulturních a náboženských studií PdF UHK dvouletou mobilitu na souostroví Špicberky. Náplní poněkud neobvyklého projektu je intenzivní sociálně-antropologický výzkum v nejsevernější osadě světa, dvoutisícovém Longyearbyen.
Převážně norská komunita, do které ale patří lidé z téměř 50 zemí, prochází dynamickými proměnami v důsledku globalizace. Změny jsou patrné v oblasti životního prostředí, ekonomiky i kultury. Městečko, které bylo původně založeno jako hornická osada, je momentálně centrem vědy a turismu na souostroví Špicberky (norsky Svalbard).

Hostitelskou institucí Zdenky Sokolíčkové se stala prestižní University of Oslo, Katedra sociální antropologie. Mentorem projektu je špičkový odborník na antropologické studium důsledků globalizace, profesor Thomas Hylland Eriksen, jehož publikace jsou překládány také do češtiny.

Specifičnost projektu je dána nejen kontinuálním dvouletým pobytem v klimaticky extrémní lokalitě, ale také skutečností, že se výzkumnice na 78. rovnoběžku stěhuje s celou rodinou. Manžel, Jakub Žárský, je polární ekolog a s životem v Arktidě má bohaté zkušenosti. Tři malí synkové jdou naopak do velkého neznáma.

 Prostřednictvím zúčastněného pozorování a vedením velkého množství narativních rozhovorů bude Zdenka Sokolíčková zkoumat mechanismy formování lokální identity a vliv (nejen) klimatických změn na život v Longyearbyen. Cílem je porozumění tomu, jak místní obyvatelstvo vnímá bezprecedentní nárůst turistického ruchu, zvyšování objemu lodní i letecké dopravy, extrémní výkyvy počasí a čím dál častější klimaticky rizikové stavy, „konzumaci“ špicberské divočiny, zvyšování kulturní diverzity ve městě a další procesy, které zapadají do mozaiky globalizace.