Doktorské studium

CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍHO OBORU

Kontaktní osoba pro otázky doktorského studia (dotazy, rady, asistence uchazečům a studentům): Mgr. et Mgr. Lenka Špičanová, Ph.D. – lenka.spicanova@uhk.cz

 

Základní informace

Název studijního programu:

P6701 Politologie

 

Název studijního oboru:

Africká studia
Latinskoamerická studia
(jde o dva samostatné obory)

 

Stupeň studia:

doktorské

 

Forma studia:

prezenční i kombinovaná

 

Doba studia:                            4 roky

Platnost akreditace:                  2018

Jazyk studia:                            čeština

Informace k doktorskému studiu v angličtině (Africká studia, Latinskoamerická studia) jsou dostupné zde:  https://portal.ff.uhk.cz/for-foreign-students/apply-to-study-377.html  

 

Představení oboru

Doktorské studium oborů Africká studia a Latinskoamerická studia směřuje k přípravě kvalifikovaných odborníků v oblasti areálových studií s primárním zaměřením na Afriku, resp. Latinskou Ameriku. Toto zaměření doktorských studijních oborů je dáno především orientací navazujících magisterských oborů (Politologie – africká studia, Politologie – latinskoamerická studia) realizovaných na Katedře politologie FF UHK.

Doktorské studium je určeno především pro absolventy magisterského oboru politologie, případně také příbuzných vědních oborů. Studium se koncentruje zejména na problematiku srovnávacího výzkumu daných teritorií (Afrika, Latinská Amerika) s cílem aplikovat teoretické poznatky z vybraných výzkumných oblastí teritoriálních studií a politologie na africkou, či latinskoamerickou oblast. V rámci studia bude kladen důraz na komplexní pojetí obou daných oblastí se zaměřením na teorie mezinárodních vztahů, komparativní analýzu politik a institucí, pozici daných teritorií v systému mezinárodních vztahů, meziregionální a intraregionální vazby a perspektivy ne/demokracie.

 

Profil absolventa
 

Cílem studijních oborů Africká studia a Latinskoamerická studia je vzdělávání a příprava zájemců o výzkumnou a pedagogickou činnost se zaměřením na oblast teritoriálních studií vztahujících se na Afriku, resp. Latinskou Ameriku.

Studium si klade za cíl připravit absolventa, který bude mít osvojeny jak teoretické a metodologické znalosti, tak i praktické dovednosti, jež by měly být založeny nejen na studiu odborné literatury, diskusi a výuce, ale také na realizaci části studia, resp. výzkumu v zahraničí (s vazbou na téma disertační práce). Bezprostřední zkušenost studia a bádání v zahraničí umožní absolventům doktorského studia adekvátně uchopit výzkumné projekty disertačních prací a lépe absorbovat znalosti a maximalizovat jejich využití v praxi.

Absolvent bude odborně a také jazykově plně připraven k samostatné vědecko-pedagogické činnosti v akademické oblasti, k práci v oblasti realizace základního výzkumu, k práci ve státní sféře či na ministerstvech, jejichž agendy se orientují na dané regiony. Významnou platformu pro uplatnění absolventů představují také hromadné sdělovací prostředky, nevládní organizace, diplomacie či další zahraniční nebo domácí instituce, případně i podnikatelské subjekty poptávající odborníky z oblasti teritoriálních studií.

 

POŽADAVKY KE STUDIU A CHARAKTERISTIKA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ

Kontaktní osoba pro otázky bakalářského studia (dotazy, rady, asistence uchazečům a studentům): Mgr. et Mgr. Lenka Špičanová, Ph.D. – lenka.spicanova@uhk.cz

 

Předpoklady ke studiu

Podmínkou k přijetí do doktorského studia je úspěšně ukončené vysokoškolské magisterské nebo inženýrské vzdělání absolvované v rámci studijního programu Politologie nebo Mezinárodní teritoriální studia. Případně se může jednat o absolventy příbuzných nebo podobných sociálních či humanitně orientovaných studijních programů ovšem za předpokladu úspěšného splnění požadavků přijímacího řízení orientovaných na prokázání adekvátní úrovně politologických a teritoriálních znalostí a schopnosti samostatné vědecké činnosti.

 

Požadavky k ústnímu přijímacímu řízení

V rámci přijímacího řízení bude muset uchazeč o studium v rámci ústního pohovoru prokázat nejen dostatečné znalosti a předpoklady k odborné práci, ale také svou jazykovou vybavenost. Potenciální doktorand musí disponovat znalostmi anglického jazyka minimálně na úrovni B2 v rámci tzv. evropského referenčního rámce. Znalost dalších jazyků (zejména španělština, portugalština a francouzština) je velkou výhodou.

Součástí přijímacího řízení bude také představení výzkumného projektu uchazeče v rozsahu cca 4–5 NS. Projekt musí obsahovat vymezení tématu a cílů práce, teoretický rámec, metody zpracování a seznam relevantní literatury.

Budou akceptovány takové výzkumné projekty, které budou odpovídat teritoriálnímu zaměření studia na africký a latinskoamerický areál.

 

Způsob a termín podávání přihlášek

K přihlášce uchazeč přiloží:

úředně ověřenou kopii diplomu
strukturované CV
návrh výzkumného projektu
publikační činnost
případné potvrzení o jazykových předpokladech (certifikáty atp.)

 

Přihlášky včetně stručného životopisu, publikační činnosti, návrhu výzkumného projektu a ověřené kopie diplomu o ukončeném vysokoškolském studiu příslušného oboru přijímá studijní oddělení FF UHK na adrese:

Filozofická fakulta UHK

Rokitanského 62

500 03 Hradec Králové

 

Poplatek za podání přihlášky 500,- Kč poukazujte na číslo účtu: 4341822/0800, variabilní symbol = 13990, specifický symbol = oborové číslo elektronické přihlášky.

Harmonogram přijímacího řízení (termín podání přihlášky a konání přijímacího pohovoru) je vždy aktualizován na stránkách UHK (sekce uchazeč – přijímací řízení – Filozofická fakulta – doktorské studium).

 

PROGRAM STUDIA - STUDIJNÍ PŘEDMĚTY

 

Všechny předměty prvního a druhého bloku jsou zakončeny zkouškou.

Všechny předměty třetího a čtvrtého bloku, publikační výstupy a povinně volitelné kurzy jsou zakončeny zápočtem.

 

1. povinný blok

Metodologie vědeckého výzkumu (Mgr. Karel Kouba, M.A., Ph.D.)

Teorie politických systémů (prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D.)
Filosofie mysli, jazyka a kultury (prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc.)
Teorie a dějiny mezinárodních vztahů (doc. PhDr. Jan Klíma, Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.)
Publikační činnost 1 (školitel)

 

2. povinný blok (specializační blok) – student volí specializační blok dle teritoriálního zaměření svého oboru

 

a) Afrika

Afrika v systému mezinárodních vztahů (doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.)
Politické instituce Afriky (doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.)
Zkouška z jazyka z dané oblasti (vyjma angličtiny) (Katedra jazykové přípravy)
Publikační činnost 2 (školitel)

 

b) Latinská Amerika

Latinská Amerika v systému mezinárodních vztahů (doc. PhDr. Jan Klíma, Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.)
Politické instituce Latinské Ameriky (prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D., Mgr. Karel Kouba, M.A., Ph.D.)
Zkouška z jazyka z dané oblasti (vyjma angličtiny) (Katedra jazykové přípravy) 
Publikační činnost 2 (školitel)

 

3. povinný blok

Zahraniční studijní pobyt (školitel)
Doktorský seminář (doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc., prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D.)
Publikační činnost 3 (školitel)

 

4. povinný blok

Doktorský seminář (doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc., prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D.)
Disertační práce (školitel)
Publikační činnost 4 (školitel)

 

Blok povinně volitelných kurzů – nutné splnit minimálně dva kurzy ze tří v průběhu čtyřletého studia

Zahraniční konference (školitel)
Zahraniční stáž (školitel)
Specifický výzkum (školitel)

 

OKRUHY KE STÁTNÍ DOKTORSKÉ ZKOUŠCE

 

Metody vědecké práce a teorie

Okruhy pro státní doktorskou zkoušku

  1. Znalost základních politologických teorií a přístupů (behavioralismus, racionální volba, institucionální teorie, konstruktivismus a interpretativní teorie, feminismus, marxismus, normativní teorie)
  2. Teorie demokracie a demokratizace
  3. Teoretické koncepty MV ve vztahu k latinskoamerickému/africkému areálu
  4. Integrační teorie a koncepty – starý, nový regionalismus
  5. Transregionalismus, biregionalismus, interregionalismus

 

  1. Zásady a postupy při výzkumném procesu (research design)
  2. Strategie výběru případů v kvalitativním a kvantitativním výzkumu
  3. Kvalitativní metody výzkumu, typy srovnávacích metod a jednopřípadových studií
  4. Problémy a strategie kauzálního usuzování
  5. Deskriptivní statistika a statistické testování hypotéz
  6. Míry asociace a regresní analýza

 

 

Základní literatura:

Acharya, Amitav. 2011. „Dialogue and Discovery: In Search of International Relations Theories Beyond the West“. Millennium: Journal of International Studies, 39 (3), 619–637.

Brady, Henry E. a Collier, David (eds.). 2004. Rethinking Social Inquiry. Diverse Tools, Shared Standards. Oxford, Rowman & Littlefield Publishers.

Brynman Alan. 2004. Social Research Methods. Oxford University Press, Oxford Univ. Press Inc. New York.

Burchill, Scott et al. 2009. Theories of International Relations. Palgrave Macmillan; 4th edition, chapters 2, 3, 5, and 9.

Capoccia, Giovanni, Ziblatt, Daniel. 2010. The Historical Turn in Democratization Studies: A New Research Agenda for Europe and Beyond. Comparative Political Studies, 43 (8): 931-968.

Cihelková, Eva. 2009. „Interregionalismus a governance: relace a výzkumná agenda“. Working Paper FMV VŠE, Dostupné zde http://vz.fmv.vse.cz/wp-content/uploads/7_2009.pdf

Creswell, John W. 2002. Research Design. Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. SAGE Publications, Thousand Oaks, London, New Delhi.

Disman Miroslav. 1993.  Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha, Karolinum.

Dunn, Kevin C. a Shaw, Timothy M. (Eds). 2001. Africa's Challenge To International Relations Theory (International Political Economy Series). Palgrave Macmillan.

George, Alexander a Bennett, Andrew. 2004. Case Studies and Theory Development in the Social Sciences. Cambridge, MIT Press.

George, Alexander a Bennett, Andrew. 2004. Case Studies and Theory Development in the Social Sciences. Cambridge, MIT Press.

Gerring, John. 2001. Social Science Methodology. A Criterial Framework. Cambridge, Cambridge University Press.

Hendl, Jan. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha, Portál.

Huntington, Samuel P. 2008. Třetí vlna. Demokratizace na sklonku dvacátého století. Brno: CDK.

Kellstedt, Paul M., Guy D. Whitten. 2009. The Fundamentals of Political Research. New York: Cambridge university Press.

King, Gary; Keohane, Robert a Verba, Sydney. 1994. Designing Social Inquiry. Scientific Inference in Qualitative Research. Princeton, Princeton University Press.

Marsh, David a Stoker, Gerry. 2010. Theory and Methods in Political Science. Third Edition. Houndmills: Palgrave Macmillan.

Rosato, Sebastian. 2003. “The Flawed Logic of Democratic Peace Theory”. The American Political Science Review, Vol. 97, No. 4, 585-602.

Tilly, Charles. 2007. Democracy. Cambridge: Cambridge University Press.

Waisová, Šárka. 2009. Regionální integrační procesy. Aleš Čeněk, kapitola 1 a 2.

Waltz, Kenneth N. 2000. "Structural Realism after the Cold War". International Security 25, č. 1, 5–41.

 

Doporučená literatura:

Eckstein, Harry. 1992. Regarding Politics: Essays on Political Theory, Stability, and Change. Berkeley, University of California Press.

Elster, Jon. 1989. Nuts and Bolts for the Social Sciences. Cambridge, Cambridge University Press.

Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha, Portál.

Johnson, Janet Buttolph a Reynolds, H. T. 2005. Political Science Research Methods. Washington D. C., CQ Press.

Keith F. Punch. 2008. Základy kvantitativního šetření. Praha, Portál.

Landman, Todd. 2003. Issues and Methods in Comparative Politics: An Introduction. London a New York, Routledge.

Lijphart, Arend. 1971 Comparative Politics and the Comparative Method. The American Political Science Review 65, č. 3, 682–693.

Mahoney, James. 2000. Strategies of Causal Inference in Small-N Analysis. Sociological Methods and Research, 28, č. 4, 387–424.

Popper, Karl R. 1997. Logika vědeckého bádání. Praha, Oikúmené.

Ragin, Charles C. 1987. The Comparative Method. Moving Beyond Qualitative and Quantitative Strategies. Los Angeles, University of California Press.

Srovnávací politika afrického areálu

 

Okruhy pro státní doktorskou zkoušku

 

  1. Klíčové charakteristiky politických systémů zemi Afriky
  2. Semi-prezidencialismus a prezidencialismus v Africe
  3. Parlamentní systémy v Africe
  4. Armáda jako instituce a její role v africké politice
  5. Africké režimy a jejich proměny (typologie, specifika)
  6. Africký One-Party State
  7. Výkonná moc v Africe
  8. Legislativní moc v Africe
  9. Centralizace a decentralizace v Africe
  10. Formování a charakter politických stran a hnuti, stranická typologie
  11. Volby a volební systémy v Africe
  12. Neformální instituce v Africe (tradice vs. modernita)
  13. Afrika v období studené války – základní tendence
  14. Vybrané konflikty v Africe v období studené války
  15. Afrika v post-bipolárním období - základní tendence
  16. Vybrané mezistátní a vnitřní konflikty v Africe v post-bipolárním světě
  17. Úloha mezinárodních a regionálních organizací při řešení afrických konfliktů
  18. Vnější a vnitřní vlivy demokratizace afrických zemí, základní tendence
  19. Hlavní integrační procesy v Africe
  20. Hlavní integrační procesy v Západní Africe
  21. Hlavní integrační procesy v jižní Africe
  22. Hlavní integrační procesy ve Střední Africe
  23. Vztahy Afriky s EU
  24. Čína a Indie v Africe

 

Základní literatura:

Barkan, Joel D. (2009). Legislative Power in Emerging African Democracies. London: Lynne Rienner Publisher.

Basedau, M., Erdmann, G., Mehler, A. (eds.) (2006). Votes, Money and Violence. Political Parties and Elections in Subsaharan Africa. Upssala, Nordiska Afrikaistitutet.

Boas, M, Dunn, K. C. (2007). African Guerrillas. Raging against the Machine. London: Lynne Rienner Publisher.

Bratton, M, van den Walle, N. (1997). Democratic Experiments in Africa. Regime Transitions in Comparative Perspective. Cambridge: Cambridge University Press.

Diamond, Larry a Plattner, Marc (2010). Democratization in Africa. Progress and Retreat. Baltimore: The Johns Hopkins University.

Doorenspleet, R. (2005). Democratic Transitions. Exploring the Structural Source of the Fourth Wave. Boulder. London: Lynne Rienner Publisher.

Elischer, Sebastian (2013). Political Parties in Africa. Ethnicity and Party Formation. Cambridge: Cambridge University Press.

Forrest, J. (2003) Subnationalism in Africa: Ethnicity, Alliances, and Politics. London: Lynne Rienner Publisher.

Hayward, F. M. (ed.) (1987). Elections in Independent Africa. Boulder, Col.: Westview Press.

Hodgkin, Thomas (1961). African Political Parties. London: Penguin Books.

Hyden, G. (2006). African Politics in Comparative Perspective. Cambridge: Cambridge UP.

Chabal, P. (2009). Africa. The Politics of Suffering and Smiling. London: Zed Press.

Chabap, P. a Daloz, Jean-Pascal (1999). Africa Works. Disorder as Political Instrument. London: IAI.

Chazan, N., Lewis, P., Mortimer, R., Rotchild, D., Stedman, S. (1999). Politics and Society in Contemporary Africa. 3rd Edition. London: Lynne Riener Publishers.

IDEa (2007). Political Parties in Africa: Challenges for Sustained Multiparty Democracy. Stockholm: IDEA

LeBas (2011). From Parties to Parties. Party-Building and Democratization in Africa. Oxford: Oxford University Press.

Lindberg, Staffan, I. (2006). Democracy and Elections in Africa. Baltimore: The Johns Hopkins University.

Mbaku, John Mukum a Ihonvbere, Julisus Omozuanvbo (2006). Multiparty Democracy and Political Change. Constraints to Democratization in Africa. Trenton: Africa World Press.

Nohlen, D, Krennerich, Michael, Thibaut, Bernhard (eds.). Elections in Africa. Oxford: University Press.

Olukoshi, Adebayo O. (ed.). The Politics of Opposition in Contemporary Africa. Uppsala: Nordiska Afrinainstitutet.

Poster, D. (2005). Institutions and Ethnic Politics in Africa. Cambridge: Cambridge UPress.

Ryenolds, A. (1999). Electoral Systems and Democratization in Southern Africa. Oxford: Oxford University Press.

Saine, Abdoulaye, N´Diaye, Boubacar a Houngnikpo, Mathurin (2011). Elections and Democratization in West Adrica. 1990-2009. Trenton: Africa World Press.

Salih Mohamed, M. A. (2003). African Political Parties. Evolution, Institutionalism and Governance. London: Pluto Press.

Salih Mohamed, M. A. (2005). African Parliaments: Between Governance and Government. London: Palgrave Macmillan.

Schraeder, P. J. (2004). African Politics and Society. A Mosaic in Transformation. Second Edition. Belmont, CA: Wadsworth/Thomson Learning

Southall, R., Melber, H. (2006). Legacies of Power: Leadership Change and Former Presidents in African Politics. London: HSRC.

Villalón, L. A., VonDoepp, P. (2005). The Fate of Africa´s Democratic Experiments. Elites and Institutions. Bloomington: Indiana University Press.

 

Doporučená literatura

Starší klasické práce J. Linze, R. Dahla, S.M. Lipseta, A. Stepana, L. Diamonda, G. Di Palmy, A. Przeworského, G. O´ Donnella, P. Schmittera, G. Sartoriho atd.

Courade, Georges, ed. 2006. L'Afrique des idées reçues. Paris: Belin.

Diamond, L., Morlino, L. (2005). (Eds.). Assessing the quality of Democracy. Baltimore, MD: Johns Hopkins University Press

Grugel, J. (1999) (ed.). Democracy without Borders: Transnationalization and Conditionality in New Democracies. London: Routledge.

Hauerpfer, Ch., W., Bernhagen, P., Inglehart, D., F., Welzel, Ch. (2009). Democratization. Oxford: Oxford University Press.

Held, D. (2006). Models of Democracy. 3rd ed. Cambridge: Polity Press.

Huntington,S. (2008). Třetí vlna demokratizace.Demokratizace na sklonku 20.století. Brno: CDK.

Linz, J., Stepan, A. (1996). Problems of Democratic Transition and Consolidation. Souhern Europe, South America, and Post-Communist Europe. Baltimore: The Johns Hopkins University.

Maliyamkono, T. L., Kanyongolo, F. E. (2000). When Political Parties Clash. Dar-es-Sallam: Tema Publisher Co Ltd.

Vanhanen, T. (2003). Democratization: A Comparative Analysis of 170 Countries. London.

 

Srovnávací politika latinskoamerického areálu

 

Okruhy pro státní doktorskou zkoušku

 

  1. Klíčové charakteristiky politických systémů zemí Latinské Ameriky
  2. Prezidencialismus v Latinské Americe
  3. Armáda jako instituce a její role v latinskoamerické politice
  4. Role církve v latinskoamerické politice
  5. Latinskoamerické režimy a jejich proměny (typologie, specifika)
  6. Formování a charakter politických stran a hnuti, stranická typologie
  7. Horizontální rozloženi moci a odpovědnosti, centralizace a decentralizace v Latinské Americe
  8. Vláda práva
  9. Neformální instituce v Latinské Americe
  10. Mezistátní a vnitřní konflikty v Latinské Americe (konflikty, spory a války v 19. a 20. století)
  11. Vnější vlivy na demokratizaci Latinské Ameriky
  12. Latinská Amerika v době studenoválečného konfliktu
  13. Latinskoamerické země v postbipolárním období
  14. Hlavní integrační procesy v Jižní Americe
  15. Hlavní integrační procesy ve Střední Americe a Karibiku
  16. Hemisferická integrace
  17. Vztahy Latinské Ameriky s EU, strategické partnerství
  18. Vztahy LAM států s USA
  19. Vztahy LAM států s dalšími relevantními aktéry (Čína, Indie, Irán atp.)
  20. Energetická bezpečnost v Latinské Americe

 

 

Základní literatura

Allison, Michael. 2006. The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America. Latin American Politics and Society, 48, 4, 137-162.

Atkins, P. 1999. Latin America and the Carribean in the International system. Boulder, Westview Press.

Baumann, Renato. 2008. Integration in Latin America – Trends and Challenges. Brasilia: CEPAL.

Bethell, Leslie. (ed.). 1998. Latin America: Politics and Society since 1930. Cambridge: Cambridge University Press.

Boersner, Adriana, Haluani, Makram. 2011. "Moscú mira hacia América Latina. Estado de situación de la alianza ruso-venezolana." Nueva Sociedad, č. 236. Dostupné zde.

Bolivar, Simon. 1919. Cartas del Libertador. Caracas: Gobierno de Venezuela.

Cockcroft, James. 2006. "Imperialism, State and Social Movements in Latin America." Critical Sociology 32, č. 1, 67-81.

Di Tella, Torquato S. 2007. History of Political Parties in Twentieth-Century Latin America. New Brunswick a London: Transaction Publishers.

Diamond, L. a Linz, J. J. a Lipset, S. M. (eds.). 1989. Democracy in Developing Countries: Latin America. London: Adamantine Press Limited.

Dix, Robert H. 1992. „Democratization and the Institutionalization of Latin American Political Parties.“ Comparative Political Studies 24, č. 4, 488-511.

Dominiguez, Jorge I. a Shifter, Michael (eds.). 2003. Constructing Democratic Governence in Latin America. Baltimore a London: The John Hopkins University Press.

Domínguez, Jorge I. et al. 2003. “Boundary Disputes in Latin America.” Peaceworks, United States Institute of Peace. Dostupné na http://www.usip.org/files/resources/pwks50.pdf

Dougherty, James a Pfaltzgraft, Robert. 1993. Teorías y Pugnas en las Relaciones Internacionales. Buenos Aires: GEL.

Espach, R. a Tulchin, J. 2001. Latin America in the New International System. Boulder, Wilson International Centre for Scholars.

Farcau, Bruce W. 1996. The Transition to Democracy in Latin America: The Role of the Military. Westport, Connecticut a London: Praeger Publisher.

Fausto, Boris. 1998. Historia do Brasil. 9.vyd., S. Paulo: Universidade de Sao Paulo.

Flemes, Daniel, Radseck, Michael. 2009. "Creating Multilevel Security Governance in South America." Giga Working Papers., December 2009, č. 117. Dostupné zde.

Gibson, Edward (ed.). 2004. Federalism and Democracy in Latin America. Johns Hopkins University Press.

Hagopian, Frances, Mainwaring Scott P. 2005. The Third Wave of Democratization in Latin America (advances and setbacks). Cambridge University Press.

Helmke, Gretchen a Levitsky, Steven (eds.). Informal Institutions and Democracy. The John Hopkins University Press, Baltimore.

Hepple, Leslie W. 2004. "South American Heartland: The Charcas, Latin American Geopolitics and Global Strategies." The Geographical Journal
170, č. 4, Halford Mackinder and the 'Geographical Pivot of History' (Dec., 2004), 359-367.

Hurrell, Andrew. 1998. "Security in Latin America". International Affairs 74, č. 3, 529-546.

Kay, Cristobal, Gwynne, Robert N. 2000. "Relevance of Structuralist and Dependency Theories in the Neoliberal Period: A Latin American Perspective." Dostupné zde

Keohane, Robert a Nye, Robert. 1977. Power and Interdependence: World Politics in Transition. Boston: Little, Brown and Co.

Latimer, Amanda. 2011. "States of Sovereignty and Regional Integration in the Andes." Latin American Perspectives, Vol. 39, Issue 182, No. 1, 78-95.

Livingstone, Grace. 2009. "America's Backyard". London, New York: Zed Books

Lombarde, Philippe de, Kochi, Shigetu a Briceno, Jose (eds.) 2008. Del regionalismo latinoamericano a la integración interregional. Madrid: Fundacion Carolina.

Macías, María Victoria Alvarez. 2011. "Relaciones interregionales entre la Unión Europea y América Latina: cambio o continuidad luego del Tratado de Lisboa?" Otro Sur Digital. Vol. 1, No. 3. Dostupné zde

Mainwaring, Scott a Shugart, Matthew S. (eds.). 1997. Presidentialism and Democracy in Latin America. Cambridge University Press.

Mainwaring, Scott a Welna, Christopher (eds.). 2003. Democratic Accountability in Latin America. Oxford University Press.

Malamud, Andrés. 2012. "La Unión Europea, del interregionalismo con América Latina a la asociación estratégica con Brasil." Revista CIDOB d’afers internacionals, č. 97-98, (Abril 2012), 219-230. Dostupné zde.

Malamud, Carlos. 2007. „Outside Players in Latin America (I): China.“ Real Instituto Elcano, WP 50/2007.

Malamud, Carlos a García Encina, Carlota. 2007. „Outside Players in Latin America (II): Iran.“ Real Instituto Elcano, ARI 124/2007.

Mattli, Walter. 2003. The Logic of Regional Integration: Europe and Beyond. Cambridge: Cambridge University Press.

Mora, F. a Hey, J. 2003. Latin American and Carribean Foreign Policy. Lanham, Rowman and Littlefield Publisher.

Nye, Joseph. 1968. International Regionalism: Readings. Boston: Little, Brown and Co.

O´Donnell, Guillermo. 1994. „Delegative Democracy.“ Journal of Democracy 5, č. 1, 55–69.

Oelsner, Andrea. 2005. International Relations in Latin America. Peace and Security in the Southern Cone. New York and London, Routledge.

Parish, Randall, Peceny, Mark. 2002. „Kantian Liberalism and the Collective Defense of Democracy in Latin America.“ Journal of Peace Research 39, č. 2, 229-250.

Pena, Celina a Rozemberg, Ricardo. 2005. Una aproximación al desarrollo institucional del MERCOSUR: sus fortalezas y debilidades. Buenos Aires: Instituto para la integracion de America Latina y el Caribe.

Perez-Linan, Anibal S. 2007. Presidential Impeachment and the New Political Instability in Latin America. New York: Cambridge University Press.

Philip, George. 1982. Oil and Politics in Latin America. Nationalist Movements and State Companies. Cambridge University Press, pp. 114–154, 312-326.

Reza, German de la. 2006. Integración Económica en América Latina. Hacia una comunidad regional en el siglo XXI. Mexico: UAM.

Sanahuja, Jose Antonio: 2008. „From “Open Regionalism” to the Union of South American Nations: Crisis and Change in Latin American Regional Integration“. In Springerova, Pavlina, Němec, Jan a Špičanova, Lenka (eds.). Election Year 2006: Latin America at the Crossroad. Praha, s. 188-207.

Smith, Petr. 2005. Democracy in Latin America: Political Change in Comparative Perspective. New York a Oxford: Oxford University Press.

Valenzuela, Arturo. 2004. "Latin American Presidencies Interrupted." Journal of Democracy 15, č. 2, 5-19.

Veliz, Caludio. 1980. The Centralist Tradition of Latin America. Princeton: Princeton University Press.

Waisova, Šarka a kol. 2009. Regionální integrační procesy. Praha: Aleš Čeněk.

Ward, John. 2004. Latin America: Development and Conflict since 1945. London a New York: Routlege.

Wiarda, Howard a Kline, Harvey. 2006. Latin American Politics and Development. New York: Westview.

Wickham-Crowley, Timothy P. 1992. Guerrillas and Revolution in Latin America. A Comparative Study of Insurgents and Regimes since 1956. Princeton, Princeton University Press 1992.

Wise Carol, Roett Riordan (eds.). 2003. Post-Stabilization Politics in Latin America - competition, transition, collapse. Washington: Brookings Institution Press.