Filozofie a společenské vědy (Bc.)

Informace ke státním závěrečným zkouškám a bakalářským pracím.

Podmínky a průběh státní závěrečné zkoušky

Student, který splní podmínky uzavření studia, podá na studijní oddělení FF žádost o uzavření studia a přihlášku ke státním závěrečným zkouškám.

Státní závěrečné zkoušky jdou děleny na 3 okruhy: dějiny filozofie, soudobá filozofie a etika a společenské vědy. Z každého okruhu si student vylosuje jednu otázku, na kterou následně před komisí odpovídá. Na jednotlivou otázku z daného okruhu je 10 minut + na konci zkoušení je věnováno 5 minut povinné literatuře.

Okruhy státních závěrečných zkoušek:

Dějiny filozofie

Antické a středověké pojetí filozofie  

  1. Jaký obraz světa nalezneme u presokratických a klasických autorů? (neb kosmologie presokratiků, Platóna a Aristotela)
  2. Sofisté, Sókratés, Platón a reflexe fungování athénské demokracie: Jsou morální normy něčím přirozeným nebo jsou výsledkem dohody? Co je to spravedlnost? Jaké jsou důsledky demokratické výchovy a demokratického pojetí svobody? Existují nějaké alternativy k demokratickému zřízení?
  3. Jak Aristotelés dělil vědy a jak filozofii členily helénistické školy? Co je to Organon? Co jsou to kategorie a jaký mají význam pro ontologii?
  4. Jak středověcí myslitelé nahlíželi vztah teologie a filozofie?
  5. Co jsou to důkazy boží existence, jaké jejich typy a autory znáte?
  6. Objasněte podstatu a význam sporu o univerzálie, uveďte jednotlivé pozice v tomto sporu a jejich zastánce.

 

Novověké pojetí filozofie

  1. Vztah vědy a filozofie na počátku novověku: Co je to „matematická idealizace přírody“? Jakou roli hrála při vzniku novověké přírodovědy? Vyložte Galileiho, Descartovo a Spinozovo pojetí přírody.
  2. Jak v Descartově díle souvisí ideál nezpochybnitelného poznání, metodická skepse a argument „myslím, tedy jsem“?  Rekonstruujte Descartův postup v prvních dvou Meditacích.
  3. Srovnejte racionalistickou a empiristickou teorii poznání (dedukce vs. indukce, otázka vrozených idejí, metafora „nepopsané desky“). Předveďte tyto rozdíly na srovnání zvolených představitelů kontinentálního racionalismu a britského empirismu.
  4. Jakou roli hrají ideje přirozeného stavu a společenské smlouvy v politické filozofii Thomase Hobbese a Johna Locka? Vysvětlete, v čem se pozice těchto filozofů shodují a v čem se podstatně liší.
  5. Interpretujte situaci lidí v Hobbesově přirozeném stavu (války všech proti všem) pomocí teorie her (dilema vězně).
  6. Osvícenství: idea pokroku a dopad filozofických myšlenek na společnost (projekt Encyklopedie). Vyložte hlavní myšlenky vybraného francouzského filosofa 18. století.
  7. Kantova teorie poznání: syntéza racionalismu a empirismu, hranice lidského poznání (antinomie čistého rozumu). Vysvětlete pojem „kopernikánský obrat“ v kontextu Kantovy Kritiky čistého rozumu.
  8. Kantova etika. Vysvětlete Kantovo pojetí mravního imperativu a odlišnost jeho etiky od jiných přístupů k morálce (např. Aristotelés, utilitarismus

Soudobá filozofie

Soudobá kontinentální filozofie

  1. Východiska a metoda fenomenologie: Husserlova kritika positivismu a psychologismu. Vysvětlete pojmy eidetická variace, epoché, intencionalita.
  2. Heideggerova fundamentální ontologie: bytí-ve-světě, analytika pobytu; vlastnosti vs. existenciály; příruční vs. výskytové jsoucno; každodennost a autenticita.
  3. Kritika Husserlova subjektivismu (kartesianismu) v myšlení M. Heideggera a J. Patočky: co lze kritizovat na Husserlově pojetí transcendentálního „já“?
  4. Téma přirozeného světa: objasněte pojem „Lebenswelt“ (svět našeho života) a jeho vztah k objektivnímu světu popisovanému přírodními vědami. Hlavní teze Husserlovy Krize evropských věd a Patočkova Přirozeného světa jako filosofického problému.
  5. Patočkovo pojetí lidské existence (téma tzv. trojpohybu) a jeho kacířská filozofie dějin. Které motivy Patočka přebírá od Husserla, které od Heideggera a v čem spočívá jeho syntéza těchto dvou autorů?
  6. Vysvětlete Foucaultovo pojetí epistémé a Lyotardovo vymezení postmoderny.

 

Analytická filozofie

  1. Historické okolnosti vzniku analytické filozofie; obrat k jazyku
  2. Fregova cesta od zpevňování základů matematiky k logice; Fregova sémantika: rozlišení mezi smyslem a významem, explikace pojmů jakožto funkcí
  3. Russellova analýza určitých deskripcí; Russelův logický atomismus
  4. Vídeňský kruh a jeho pokus o vybudování filozofie na zcela novém, vědečtějším základě; Carnapova obecná teorie syntaxe, jeho syntaktická (od)vysvětlení filozofických problémů a jeho obrat k sémantice
  5. Wittgensteinův Traktát; Wittgensteinův pojem jazykové hry v jeho Zkoumáních
  6. Quinova kritika "dvou dogmat empirismu" a jeho holistická koncepce jazyka a poznání; 'postanalytická' filozofie (Sellars, Davidson, ...); kritika klasické analytické filozofie (Rorty ap.)

 

Filozofická antropologie

  1. Jaké jsou motivy, metody a vývoj filozofické antropologie.
  2. Charakterizujte Marxovu filozofii s ohledem na proměnu reflexe člověka v 19. a 20. století.
  3. Charakterizujte Schelerovu a Gehlenovu filozofickou antropologii.
  4. Co je tzv. gender? Co je feminizmus a jaké jsou jeho filozofické kořeny, motivy a cíle?

 

Problémy současné filozofie

  1. Co je epistemologie? Co je to znalost? Jaké podmínky by měla splňovat znalost podle tradiční definice? Vysvětlete, co je to Gettierův problém a jak se týká definice znalosti. Popište některé strategie, jak se vyrovnat s Gettierovým problémem.
  2. Vysvětlete, co je skepticismus. Jaké typy skepticismu můžeme rozlišit? Vysvětlete některé tradiční a moderní argumenty ve prospěch skepticismu (Klamavý démon, mozek v kádi). Jaké tradiční a moderní strategie a odmítnutí skepticismu se objevují?
  3. Fundacionalizmus, koherence a falibilizmus.
  4. Vysvětlete Berlinovo rozlišení dvou pojmů svobody.
  5. Vysvětlete, jak se liší Rawlsova a Nozickova teorie spravedlnosti.

Etika a společenské vědy

Etika

  1. Aristotelova etika (cíl všeho usilování, ctnosti a jejich dělení, úloha rozumu a blaženosti).
  2. Stoicismus (stoická metafyzika jako východisko pro etiku, mudrc a ctnost, žít v souladu s přírodou, představitelé a jejich příspěvek).
  3. Epikureismus (Epikurova metafyzika jako základ etiky, druhy strachů, které je třeba rozptýlit, rozlišení a spravování slastí a potřeb, úloha filosofie).
  4. Humovy základní teze k etice, úloha citů a rozumu, tzv. „Humův zákon“. Důsledky emotivismu a nonkongnitivismu.

 

Kulturní a sociální antropologie

  1. Charakterizujte předmět, metody a cíle sociální a kulturní antropologie. Vysvětlete problémy, se kterými se společenskovědní bádání obecně potýká.
  2. Charakterizujte tzv. funkcionalistickou školu v kulturní a soc. antropologii.
  3. Vysvětlete strukturalistickou školu v kulturní a soc. antropologii. Charakterizujte dílo C. L. Strausse.

 

Sociologie

  1. Charakteristika hlavních etap vývoje světové sociologie I
  1. a) Vznik sociologie a Auguste Comte, Herbert Spencer a Karel Marx.
  2. b) Významní klasikové sociologie (Émile Durkheim, Max Weber, Vilfredo Pareto a Georg Simmel).
  1. Charakteristika hlavních etap vývoje světové sociologie II
  1. a) Americká sociologie v období mezi světovými válkami a „chicagská škola“ jako obrat v dějinách sociologie (Robert Ezra Park, Ernest Burgess, Louis Wirth).
  2. b) Vývoj sociologického myšlení po 2. světové válce v období hledání „nových teorií“ (tři základní paradigmata: teorie konsensuální, teorie konfliktu a interpretativní sociologie).
  1. Sociologické pojetí kultury (kulturní prvky: potřeby, hodnoty, normy, sankce, zvyky, obyčeje, mravy, zákony, tabu, rituály, jazyk; kulturní procesy: enkulturace, akulturace; pluralita v kultuře: subkultura, kontrakultura; vztahy mezi kulturami: kulturní relativismus, etnocentrismus, rasismus, xenofobie)
  2. Sociální struktura společnosti a sociální stratifikace (sociální nerovnost, stratifikační systémy: otrokářský, kastovní, stavovský, společenských tříd a vrstev; stratifikační přístup M. Webera v porovnání s třídním přístupem K. Marxe; hranice sociálních tříd v soudobé vyspělé společnosti; sociální mobilita; chudoba a sociální vyloučení)
  3. Společenská změna, vývojové etapy společnosti, globalizace, globální nerovnost (globální ekonomická nerovnost a nerovné životní příležitosti)

 

  1. Metody sociálního výzkumu. 1) Kvantitativní a kvalitativní výzkum (principy, základní postupy, techniky, omezení obou přístupů, validita – reliabilita - standardizace). 2) Výběrová šetření (cílová populace, vzorek, pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní procedury výběru vzorku) 3) dotazovací techniky, techniky studia dokumentů, pozorování)

 

Ekonomické teorie

  1. Geneze ekonomie a její metody. Kdy a jak se ekonomie odděluje od filozofie? Rozlište systém x model a uveďte, jaký byl první ekonomický model. Jaké jsou základy moderní ekonomie položené v 19. stol.? Dejte do souvislosti ekonomické metody s hlavními mezníky metodologie vědy. Odlište relativizmus a absolutizmus v ekonomii.
  2. Geneze názorů na hodnotu a cenu. Jak se vyvíjel pohled na cenu statků a „cenu peněz“ (úrok) ve starověku, scholastice, u klasiků, Marxe, marginalistů a neoklasiků?
  3. Geneze názorů trh a růst. Jak se vyvíjel pohled na fungování trhu (jaký princip udržuje trh v chodu, zasahovat x nezasahovat) a růst u merkantilistů, filosofů přirozených zákonů a fyziokratů, klasiků, neoklasiků, Keynese (post/neokeynesiánců) a konzervativců?

 

 

Okruhy státních závěrečných zkoušek ke stažení.

Seznam povinné literatury ke stažení.

Soubory ke stažení

Typ Název Datum Velikost
harmonogram_terminu_kfsv_2018-19 30. 5. 2019 348,05 kB