Prezentace a ochrana kulturního dědictví (Bc.)

ruin-3303562_1920

Podmínky státní závěrečné zkoušky


Student si losuje celkem čtyři otázky z níže uvedených okruhů (věnujte pozornost okruhům obecné dějiny a kulturní dějiny, liší se podle roku nástupu studenta do studia). Pro úspěšné dokončení státní závěrečné zkoušky je nezbytné zodpovědět všechny otázky.

Přejeme studentům hodně úspěchů u státnic!

 

České dějiny

1) První slovanské státy ve střední Evropě (Sámova a velkomoravská říše) a vznik českého státu v 10. století.

2) Politický, hospodářský a sociální vývoj českého státu v 11. a 12. století.

3) Vnitřní a zahraniční politika posledních Přemyslovců včetně otázek kolonizace a vzniku měst.

4) Český stát za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.

5) Společenská krize za vlády Václava IV.

6) Husitská revoluce, 1413-1434

7) Vývoj českého státu od Lipan do jeho konsolidace za vlády Jiřího z Poděbrad.

8) Utváření stavovské monarchie v éře Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn.

9) Hospodářské změny od poloviny 15. století a soupeření českých stavů s Habsburky do revolty let 1546-1547.

10) Kultura českého středověku a raného novověku.

11) Český stavovský odboj od druhé poloviny 16. století do Bílé hory.

12) České země a třicetiletá válka, řešení „české otázka“ a rekatolizace.

13) Český stát a rolnická otázka druhé poloviny 17. století do nástupu vlády Marie Terezie.

14) Války o rakouské dědictví a následný osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II.

15) České národní obrození a františkovsko-metternichovský absolutismus.

16) Rok 1848 a vnitřní vývoj monarchie do 60. let 19. století.

17) Hlavní rysy hospodářského vývoje v českých zemí v 19. století.

18) České politické strany, profesní a kulturní společnosti mezi lety 1860-1914.

19) První světová válka a česká společnost včetně politického exilu.

20) Státní ideologie, vznik ČSR a problémy s ním spojené, nástin politického vývoje do 30. let.

21) Hospodářský a společenský vývoj ČSR, 1918-1938.

22) Vnější a vnitřní hrozba pro ČSR, Mnichov 1938.

23) Druhá republika, protektorát Čechy a Morava, kolaborace a odboj.

24) Hospodářství a politika v éře tzv. třetí republiky.

25) Státní převrat a éra československého stalinismu.

26) Revize stalinismu a Pražské jaro 1968.

27) Nástup Gustáva Husáka, československá normalizace a „sametová revoluce“.

 

Obecné dějiny 

(POZOR! tyto otázky platí pouze pro studenty ročníků nastupujících do r. 2011 včetně! Pro studenty, kteří započali se studiem od roku 2012 a později již neplatí)

1) Antické Řecko: společnost, kultura, politika, význam a odkaz.

2) Vzestup a pád antického Říma; jeho civilizační odkaz.

3) Franská říše jako model raně feudálního státu a nositel imperiálního dědictví.

4) Byzantská říše: základní periodizace, společnost, kultura a dějinný odkaz.

5) Státní celky, jejich formy a formování ve středověké Evropě.

6) Křesťanství a církev ve středověké politice, myšlení a společnosti.

7) Renesanční člověk a jeho svět: kořeny renesance a cesty jejího šíření.

8) Evropské hereze a reformace.

9) Zámořské objevy a jejich důsledky pro evropskou politiku, ekonomiku a kulturu; první fáze kolonialismu.

10) Evropské krize 17. století: třicetiletá a anglická občanská válka, Slavná revoluce.

11) Absolutistické monarchie 17. a 18. století ve Francii, Rusku a Prusku: projevy a příklady osvícenského absolutismu.

12) Osvícenství a svět rozumu v evropském myšlení, kultuře a společnosti.

13) Francouzská revoluce a císařství, revoluční a napoleonské války.

14) Americká revoluce, vznik USA a jejich cesta k občanské válce a velmocenskému postavení.

15) Nacionalismus od romantické konstrukce k masovému hnutí: předpoklady, fáze, typy a důsledky.

16) Evropská politika na pozadí formování moderních národních států v 19. století.

17) Liberalismus, konzervatismus, socialismus a občanská společnost a politika 19. století.

18) Evropské ekonomické myšlení a proměny v hospodářství na prahu a v průběhu industrializace a modernizace.

19) Evropa fin de siècle, příčiny první světové války a její průběh.

20) Důsledky první světové války, pokusy o jejich revizi, vzestup radikálních ideologií

21) Politické a ekonomické krize 30. let 20. století.

22) Příčiny druhé světové války a její průběh.

23) Utvoření bipolárního uspořádání světa a jeho první krize, 1946-1956.

24) Evropa druhé poloviny 20. století: politika, kultura a společnost rozděleného kontinentu.

25) Ohniska konfliktů v bipolárním světě (dekolonizační proces, zástupné války, Blízký východ).

26) Krize východního bloku, rozpad bipolárního světa a SSSR.

 Dějiny kultury

(POZOR!!! tyto otázky, nahrazující obecné dějiny, platí pro studenty ročníků nastupujících od r. 2012 včetně!)

1. Reprezentace moci v antickém Římě, v Byzanci a v raně středověké Evropě

2. Příčiny a pozdější ohlasy byzantského obrazoborectví

3. Počátky a vývoj křesťanského umění do 12. století

4. Orient (Islám) v kultuře evropského středověku

5. Město jako kulturní prostředí ve 12.-16. století

6. Kultura Itálie ve 13.-14. století a její ohlas v zaalpském prostoru

7. Řím jako kulturní centrum Evropy v 15.-16. století

8. Luterská a kalvínská reformace v umění

9. Význam Nizozemí v evropské kultuře 16.-17. století

10. Umění Španělska v raném novověku

11. Člověk a příroda v umělecké tvorbě raného novověku

12. Baroko – kulturní centra a regionální odlišnosti

13. Návrat k tradičním formám v éře klasicismu

14. Evropská kultura na cestě k pravdivému zobrazení: od romantismu k realismu

15. Architektura 19. století v zajetí historismu

16. Paříž 19. století - vzor moderního velkoměsta

17. Proměna umění v 19. století: umění a jeho nové role, postavení umělce, Bohéma jako nový společenský fenomén, nové inspirace a provokace

18. České umění 19. století v zajetí nacionalismu: od národního romantismu a české krajiny ke generaci Národního divadla

19. Impresionismus jako nezbytný předpoklad vzniku moderního umění, cesty k němu a východiska z něj

20. Secese - poslední univerzální umělecký sloh

21. „-ismy“ přelomu 19. a počátku 20. století

22. Moderní umění na cestě do českého prostoru

23. Kubismus jako první velká deformace figur a předmětů, český architektonický kubismus – světový unikát

24. Reakci na první světovou válku v evropském umění

25. Česká a evropská kultura v meziválečném období

26. Umění a emigrační vlny ve 20. století

27. Česká kultura v konfrontaci s cizím uměním: výrazné postavy české kultury 20. století a jejich  přijímání  ve světě.

28. Nefigurativní umění 2. poloviny 20. století


Prezentace kulturního dědictví

I. část (student losuje jednu z níže uvedených otázek):

1) Archeologické prameny pravěku

2) Hmotná kultura středověku

3) Hmotná kultura novověku

4) Historie a veřejnost

5) Archeologie a veřejnost

6) Archivnictví a písemné prameny

7) Pomocné vědy historické

8) Dějiny architektury

9) Výtvarné umění

10) Etnografie

11) Způsoby prezentace kultury

12) Technické památky

13) Textilní památky

14) Památková péče (včetně archeologické památkové péče)

15) Muzeologie

16) Projekt

II. část (student si vylosuje jedno z níže uvedených témat a pohovoří o možnostech jeho prezentace, problémech či nejdůležitějších prvcích, které by měly být prezentovány, o vhodných prostředcích prezentace, způsobech zapojení veřejnosti apod.; student musí být schopen sám o možnostech prezentace uvažovat a být schopen identifikovat podstatné aspekty prezentovaných témat):

1) Dějinné údobí - pravěk

2) Dějinné údobí - starověké civilizace

3) Dějinné údobí - raný středověk

4) Dějinné údobí - vrcholný a pozdní středověk

5) Výtvarné umění

6) Dějinné údobí - novověk

7) Náboženství (např. dějiny, konflikty, zajímavé památky k náboženství se vážící)

8) Vojenství a válka

9) Rozvoj měst

10) Vznik a vývoj zemědělství

11) Řemesla a obchod

12) Doprava a cestování

13) Věda a technika

14) Vzdělanost a škola

15) Revoluce – politické, sociální i vědecko-technické

16) Husitství

17) Regionální dějiny – dějiny obce, města, kraje

18) Třicetiletá válka

19) Válka 1866

20) První světová válka

21) Druhá světová válka

22) Dějiny filmu a televize

23) Dějiny a vývoj lékařství

24) Moderní dějiny

25) Konkrétní jednotlivá památka (např. hrad, zámek, technická památka, kostel...)

26) Život a dílo význačné osobnosti

27) Konkrétní dílčí historická událost (např. bitva, vynález, významné jednání...)

Pravidla pro vypracování závěrečných prací (bakalářské práce) na Historickém ústavu Filozofické fakulty UHK

Dle vnitřních pravidel Historického ústavu FF UHK jsou studenti povinni podat přihlášku s tématem bakalářské práce (tj. zvolit si téma a vedoucího práce) do 30. listopadu v předposledním roce svého studia

Vypracování závěrečné práce se řídí příslušným Rektorským výnosem a směrnicí děkana FF pro studenty Filozofické fakultě.

Předpisy upravují zejména uspořádání závěrečných prací a jejich povinné náležitosti a je nutné je bezpodmínečně dodržet. Tento text je návodem, jak postupovat, aby byla dodržena pravidla obsažená v předpisech z prvního odstavce tohoto návodu.

Téma práce zvolte po pečlivém uvážení stavu pramenné základny a po konzultaci s předpokládaným vedoucím/vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce. Tímto postupem minimalizujete riziko rozsáhlé úpravy, změny tématu či odchýlení od tématu v případě nedostatku pramenů potřebných k vypracování práce. Text musí bezpodmínečně obsahovat zadání práce, což umožňuje snadno zkontrolovat dodržení zvoleného tématu. Nevložení zadání práce nebo jeho nedodržení je důvodem pro hodnocení práce jako nevyhovující.

Dříve, než začnete pracovat na závěrečné práci, seznamte se důkladně s výnosy, jste-li zapsáni ke studiu na Filozofické fakultě UHK, V případě nejasností se obraťte na svého vedoucího/vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce.

Rozsah bakalářské práce činí minimálně 40 - 60 stran textu bez příloh (prohlášení, obsah, anotace, seznam pramenů a literatury, obrazové přílohy). Nezapomeňte na povinnou stránku z eVSKP.

Velikost písma a okrajů je stanovena v předpisech uvedených v prvním odstavci, nicméně z praxe obvyklé na HÚ doporučujeme držet se formátu velikosti písma 12, font Times New Roman, okraje 3 cm. Rozsah práce, velikost a typ písma a okrajů je nutné dodržet, jinak se vystavujete riziku, že práce bude hodnocena jako nevyhovující.

Závěrečná práce musí být původní, opisování cizích textů bez citování je porušením autorských práv a může být důvodem k zahájení disciplinárního řízení se studentem, resp. k hodnocení práce jako nevyhovující. Původní práce je založena na shrnutí dosavadních poznatků k dané problematice, na studiu pramenů (archivních, tištěných, ikonografických a dalších relevantních zdrojů) a minimálně v případě diplomových prací na jejich interpretaci.

Citační úzus (forma poznámek pod čarou a odkazů na prameny a literaturu) pro vypracování závěrečných prací se řídí citační normou periodika Východočeské listy historické, jejíž obsah najdete v příloze této stránky.

Soubory ke stažení

Typ Název Datum Velikost
PRAXE ODBORNÁ - pracoviště, na nichž je možno vykonávat souvislou praxi 17. 5. 2019 211,37 kB
Citační norma HIU FF UHK 17. 5. 2019 330,27 kB