Historie se zaměřením na vzdělávání (Bc.)

bag-1868758_1920

Pravidla pro vypracování závěrečných prací (bakalářské práce) 

Dle vnitřních pravidel Historického ústavu FF UHK jsou studenti povinni podat přihlášku s tématem bakalářské práce (tj. zvolit si téma a vedoucího práce) do 30. listopadu v předposledním roce svého studia.

Vypracování závěrečné práce se řídí příslušným Rektorským výnosem a rozhodnutím děkana PdF pro studenty Pedagogické fakulty.

Předpisy upravují zejména uspořádání závěrečných prací a jejich povinné náležitosti a je nutné je bezpodmínečně dodržet. Tento text je návodem, jak postupovat, aby byla dodržena pravidla obsažená v předpisech z prvního odstavce tohoto návodu.

Téma práce zvolte po pečlivém uvážení stavu pramenné základny a po konzultaci s předpokládaným vedoucím/vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce. Tímto postupem minimalizujete riziko rozsáhlé úpravy, změny tématu či odchýlení od tématu v případě nedostatku pramenů potřebných k vypracování práce. Text musí bezpodmínečně obsahovat zadání práce, což umožňuje snadno zkontrolovat dodržení zvoleného tématu. Nevložení zadání práce nebo jeho nedodržení je důvodem pro hodnocení práce jako nevyhovující.

Dříve, než začnete pracovat na závěrečné práci, seznamte se důkladně s rozhodnutím děkana č. 17/2009, jste-li zapsáni ke studiu na Pedagogické fakultě UHK. V případě nejasností se obraťte na svého vedoucího/vedoucí bakalářské, resp. diplomové práce.

Rozsah bakalářské práce studentů zapsaných na Pedagogické fakultě UHK činí minimálně 30 stran bez příloh (prohlášení, obsah, anotace, seznam pramenů a literatury, obrazové přílohy).

Velikost písma a okrajů je stanovena v předpisech uvedených v prvním odstavci, nicméně z praxe obvyklé na HÚ doporučujeme držet se formátu velikosti písma 12, font Times New Roman, okraje 3 cm. Rozsah práce, velikost a typ písma a okrajů je nutné dodržet, jinak se vystavujete riziku, že práce bude hodnocena jako nevyhovující.

Závěrečná práce musí být původní, opisování cizích textů bez citování je porušením autorských práv a může být důvodem k zahájení disciplinárního řízení se studentem, resp. k hodnocení práce jako nevyhovující. Původní práce je založena na shrnutí dosavadních poznatků k dané problematice, na studiu pramenů (archivních, tištěných, ikonografických a dalších relevantních zdrojů) a minimálně v případě diplomových prací na jejich interpretaci.

Citační úzus (forma poznámek pod čarou a odkazů na prameny a literaturu) pro vypracování závěrečných prací se řídí citační normou periodika Východočeské listy historické, jejíž obsah najdete v příloze této stránky.

Podmínky státní závěrečné zkoušky

Student si vybírá dvě otázky, jednu z okruhu českých a jednu z obecných dějin. Třetí otázka z dějin bude zvolena komisí na základě předloženého seznamu prostudované odborné literatury. Studentům je poskytnut přiměřený časový prostor (cca 10-15 minut) pro objasnění svého pohledu na zvolenou otázku, přičemž zkoušející do jeho výkladu pokud možno nezasahují. U těchto tematických okruhů není od studentů vyžadováno zhodnocení historiografické produkce. Druhá část je vyhrazena pro doplňující dotazy, avšak celková doba zkoušení jedné otázky by neměla přesáhnout 20-30 minut.

Povinností studenta je přinést ke zkoušce seznam prostudované odborné literatury (vyjma příruček, tj. atlasů, přehledových dějin jednotlivých zemí a kontinentů, a také vyjma učebnic) v rozsahu cca 25-30 titulů (bez časopiseckých studií), v tištěné podobě odpovídající základním bibliografickým pravidlům. Nepřinesení seznamu bude považováno za nesplnění třetí části státní zkoušky.

Otázky ke státní bakalářské zkoušce (učitelské obory)

České dějiny

1) První slovanské státy ve střední Evropě (Sámova a velkomoravská říše) a vznik českého státu v 10. století.

2) Politický, hospodářský a sociální vývoj českého státu v 11. a 12. století.

3) Vnitřní a zahraniční politika posledních Přemyslovců včetně otázek kolonizace a vzniku měst.

4) Český stát za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.

5) Společenská krize za vlády Václava IV.

6) Husitská revoluce, 1413-1434

7) Vývoj českého státu od Lipan do jeho konsolidace za vlády Jiřího z Poděbrad.

8) Utváření stavovské monarchie v éře Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn.

9) Hospodářské změny od poloviny 15. století a soupeření českých stavů s Habsburky do revolty let 1546-1547.

10) Kultura českého středověku a raného novověku.

11) Český stavovský odboj od druhé poloviny 16. století do Bílé hory.

12) České země a třicetiletá válka, řešení „české otázka“ a rekatolizace.

13) Český stát a rolnická otázka druhé poloviny 17. století do nástupu vlády Marie Terezie.

14) Války o rakouské dědictví a následný osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II.

15) České národní obrození a františkovsko-metternichovský absolutismus.

16) Rok 1848 a vnitřní vývoj monarchie do 60. let 19. století.

17) Hlavní rysy hospodářského vývoje v českých zemí v 19. století.

18) České politické strany, profesní a kulturní společnosti mezi lety 1860-1914.

19) První světová válka a česká společnost včetně politického exilu.

20) Státní ideologie, vznik ČSR a problémy s ním spojené, nástin politického vývoje do 30. let.

21) Hospodářský vývoj a meziválečná kultura.

22) Vnější a vnitřní hrozba pro ČSR, Mnichov 1938.

23) Druhá republika, protektorát Čechy a Morava, kolaborace a odboj.

24) Hospodářství a politika v éře tzv. třetí republiky.

25) Státní převrat a éra československého stalinismu.

26) Revize stalinismu a Pražské jaro 1968.

27) Nástup Gustáva Husáka, československá normalizace a „sametová revoluce“.

 Obecné dějiny

 1.) Antické Řecko: společnost, kultura, politika, význam a odkaz.

2.) Vzestup a pád antického Říma; jeho civilizační odkaz.

3.) Franská říše jako model raně feudálního státu a nositel imperiálního dědictví.

4.) Byzantská říše: základní periodizace, společnost, kultura a dějinný odkaz.

5.) Státní celky, jejich formy a formování ve středověké Evropě.

6.) Křesťanství a církev ve středověké politice, myšlení a společnosti.

7.) Renesanční člověk a jeho svět: kořeny renesance a cesty jejího šíření.

8.) Evropské hereze a reformace.

9.) Zámořské objevy a jejich důsledky pro evropskou politiku, ekonomiku a kulturu; první fáze kolonialismu.

10.) Evropské krize 17. století: třicetiletá a anglická občanská válka, Slavná revoluce.

11.) Absolutistické monarchie 17. a 18. století ve Francii, Rusku a Prusku: projevy a příklady osvícenského absolutismu.

12.) Osvícenství a svět rozumu v evropském myšlení, kultuře a společnosti.

13.) Francouzská revoluce a císařství, revoluční a napoleonské války.

14.) Americká revoluce, vznik USA a jejich cesta k občanské válce a velmocenskému postavení.

15.) Nacionalismus od romantické konstrukce k masovému hnutí: předpoklady, fáze, typy a důsledky.

16.) Evropská politika na pozadí formování moderních národních států v 19. století.

17.) Liberalismus, konzervatismus, socialismus a občanská společnost a politika 19. století.

18.) Evropské ekonomické myšlení a proměny v hospodářství na prahu a v průběhu industrializace a modernizace.

19.) Evropa fin de siècle, příčiny první světové války a její průběh.

20.) Důsledky první světové války, pokusy o jejich revizi, vzestup radikálních ideologií

21.) Politické a ekonomické krize 30. let 20. století.

22.) Příčiny druhé světové války a její průběh.

23.) Utvoření bipolárního uspořádání světa a jeho první krize, 1946-1956.

24.) Evropa druhé poloviny 20. století: politika, kultura a společnost rozděleného kontinentu.

25.) Ohniska konfliktů v bipolárním světě (dekolonizační proces, zástupné války, Blízký východ).

26.) Krize východního bloku, rozpad bipolárního světa a SSSR.

Soubory ke stažení

Typ Název Datum Velikost
Citační norma HIU FF UHK 17. 5. 2019 330,27 kB