Věda a výzkum

Vědecké a výzkumné směry

Historický ústav se dlouhodobě zaměřuje na výzkum v oblasti českých, československých, středoevropských i obecných dějin. Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních pracovišť. Vědecká činnost je uskutečňována především v následujících oblastech:

  • české a středoevropské dějiny pozdního středověku (zejména problematika husitství a české reformace)
  • české a středoevropské dějiny pozdního středověku a raného novověku (dějiny šlechty a měst)
  • urbánní dějiny
  • středoevropské i světové dějiny 19. a 20. století (dějin žen a dějin genderu, vojenské, politické, sociální a kulturní dějiny českých zemí)
  • dějiny válek a vojenství
  • československý komunismus, parlamentarismus a pražské jaro
  • česká historiografie 19. a 20. století
  • didaktika dějepisu a rozvoj učitelských dovedností

Projekty

Na Historickém ústavu byla a je řešena řada projektů a grantů striktního i aplikovaného výzkumu. V poslední době se jednalo o následující projekty Grantové agentury České republiky:

  • Jiří Hutečka: Městská komunita ve válce: Olomouc/Olmütz jako případová studie domácí fronty během první světové války, 1914–1919
  • Dana Musilová: Ženy v české a československé vědě v první polovině 20. století
  • Veronika Středová: Moderní tendence evropského dějepisectví a jejich paralely a rezonance v dílech Františka Kutnara
  • Dana Musilová: Ženská práce a moderní společnost v českých zemích
  • Jiří Hutečka: Válka a militární maskulinity v české společnosti, 1914–1918
  • Veronika Středová: Strukturalismus v českém historickém myšlení

 

Dále se naše pracoviště podílelo či podílí na řešení dvou projektů v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury ČR (NAKI II a NAKI III):

Historický ústav se dále podílí na řešení mezinárodního projektu Erasmus Plus Cooperative Partnership Enhancing Quality Teaching of Humanities and Social Sciences in Higher Education for 21+, jehož hlavním řešitelem je Univerzita Hradec Králové; partnery projektu jsou Adam Mickiewicz University (Polsko) a Univerzita Konštantína Filozofa (Slovensko).

Historický ústav byl spoluřešitelem mezinárodního projektu International Visegrad Fund Tajemství podzemních komplexů v demokracii a diktatuře na česko-polského pohraničí. S pomocí mobilní aplikace Visit.More došlo k oživení expozic vojenských objektů Osówka a Hanička o digitální vrstvu, která slouží nejen k propagaci obou pevností, ale má též výukový potenciál.

Na Historickém ústavu má dlouholetou tradici česko-polská spolupráce, a to zejména ve výzkumu Kladska. Tento směr výzkumu byl v minulosti podpořen dvěma mezinárodními vědecko-výzkumnými projekty Sieciowa współpraca w Euroregionie Glacensis a Reflexe spolupráce v česko-polském pohraničí. V rámci prvně jmenovaného projektu byly realizovány tři mezinárodní vědecké konference a dvě odborné publikace, druhý souvisel s I. kongresem polonistických studií, konaným během roku 2019 na několika místech v České republice včetně Hradce Králové. Univerzita Hradec Králové jako jeden ze spoluorganizátorů kongresu zajišťovala konání mezinárodní vědecké konference Česko-polské pohraničí.

Výzkumná centra

Centrum urbánní historie vzniklo při Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové počátkem roku 2017. Zaměřuje se na interdisciplinární výzkum městské problematiky s přesahem do středoevropského prostoru v širokém časovém horizontu od 13. do 20. století. Výzkum urbánní historie, který reflektuje nejmodernější metodické postupy, je realizován v oblasti politických, správních, právních, sociálních, hospodářských, církevních a kulturních dějin. Díky znalosti širokého spektra pramenů jsou uskutečňovány výzkumy v oblasti historické geografie, historické antropologie, historické demografie, historiografie a archeologie. V souvislosti s editorskou činností je výzkum soustředěn i na jazykové aspekty pramenů městské provenience. Centrum urbánní historie usiluje nejen o vytvoření jednoho z prioritních výzkumných témat Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, ale současně cílí na integraci historiků, kteří se zabývají městskými dějinami. Společná platforma poskytuje prostor pro předávání badatelských zkušeností a řešení metodologických otázek, přípravu společných projektů či pořádání konferencí. Zvláštní pozornost je věnována vzdělávání studentů historických oborů FF UHK, neboť městská problematika patří k častým a oblíbeným tématům závěrečných prací všech stupňů vysokoškolského studia. Interní členové centra se též podílejí na propagaci výsledků urbánního výzkumu prostřednictvím přednáškové činnosti pro veřejnost. 

 

Publikace

Historický ústav má dlouholetou tradici ve své publikační činnosti. Mezi našimi tituly najdete rozsáhlé monografie věnované vojenským dějinám, dějinám východních Čech a Kladska, fenoménu věnných měst, středověké a raně novověké šlechtě, českému strukturalismu či tzv. Pražskému jaru.


V poslední době naši akademici mimo jiné vydali tyto knihy či se na nich významně podíleli: 

Dvory a rezidence v proměnách času - František Záruba, Dana Dvořáčková-Malá, Jan Zelenka a kolektiv

Kolektivní monografie vychází u příležitosti desetiletého výročí činnosti Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku v Historickém ústavu AV ČR (2013–2023). V součinnosti předních domácích historiček a historiků představuje dvorský výzkum v českých zemích ve více než třech dekádách intenzivního bádání (1989–2022). Autoři mapují období od raného středověku po 18. století, jinak řečeno až na práh osvícenství. Publikace je rozdělena do tří hlavních kapitol (Prameny a metodika, Prostor a čas a Lidé a území), v nichž jsou předestřeny historiografické výsledky a metodologické problémy dvorského bádání (např. v otázkách výpovědi pramenů, ceremoniálních aktů, rezidenčních sídel či role aristokracie, rodin i rodů nebo výchovy a kléru).

Hrady doby přemyslovské I. - František Záruba

 

 

V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě.  Dr. Záruba v publikaci nejprve souhrnně představuje současný stav poznání hradů českého středověku: první předkládaný svazek věnoval královským hradům, sídlům biskupa a Chebsku. 

Alexios I Komnenos in the Balkans, 1081-1095 - Marek Meško

 

Mgr. Marek Meško, PhD. z Historického ústavu FF UHK se stal autorem titulu „Alexios I Komnenos in the Balkans, 1081–1095“, který zkoumá vojenskou strategii Alexia I. Komnena na Balkáně během klíčových prvních čtrnácti let jeho vlády a poskytuje syntézu tří tažení a hodnocení vojenské síly Byzance.

Věnná města českých královen

Beran, Zdeněk – Grulich, Petr – Musil, František – Polehla, Petr – Semotanová, Eva –Šandera, Martin – Vojtíšek, Jan – Vojtíšková, Jana – Žemlička, Josef, Věnná města českých královen, Praha: Historický ústav AV ČR, 2022. 

Atlas of the Dowry Towns of Bohemian Queens

Semotanová, Eva – Vojtíšková, Jana – Grulich, Petr – Beran, Zdeněk – Bláha, Radek – Vojtíšek, Jan et alii, Atlas of the Dowry Towns of Bohemian Queens, Prague: Institute of History Czech Academy of Sciences, 2022 

Men under Fire. Motivation, Morale and Masculinity among Czech Soldiers in the Great War, 1914–1918

Hutečka, Jiří, Men under Fire. Motivation, Morale and Masculinity among Czech Soldiers in the Great War, 1914–1918, Oxford: Berghahn Books, 2020.

Paramilitarism in the Balkans. The Cases of Yugoslavia, Bulgaria, and Albania, 1917–1924

Tasić, Dmitar, Paramilitarism in the Balkans. The Cases of Yugoslavia, Bulgaria, and Albania, 1917–1924, Oxford: Oxford University Press, 2020.

Mýtus republiky. Identita a politický diskurz raně novověké polské šlechty

Květina, Jan, Mýtus republiky. Identita a politický diskurz raně novověké polské šlechty, Hradec Králové: Pavel Mervart, 2020.

Nezbytná, osvobozující, pomlouvaná. O ženské práci

Bahenská, Marie – Heczková, Libuše – Musilová, Dana, Nezbytná, osvobozující, pomlouvaná. O ženské práci, České Budějovice: Veduta, 2017.

Jindřich starší z Minsterberka. Syn husitského krále. Velký hráč s nízkými kartami

Šandera, Martin, Jindřich starší z Minsterberka. Syn husitského krále. Velký hráč s nízkými kartami, Praha: Vyšehrad, 2016.

Všechny naše publikace najdete na e-shopu Filozofické fakulty UHK.

 

Pravidelné konference

České, slovenské a československé dějiny 20. století

Mezinárodní konference mladých vědeckých pracovníků s názvem České, slovenské a československé dějiny 20. století patří mezi tradiční konferenční setkání na půdě Historického ústavu FF UHK. Konference se postupně stala významnou událostí, která reflektuje současný stav historického bádání a přispívá k četným odborným diskusím nad složitou problematikou dějin Československa ve 20. století. Stala se prostorem, v němž mohou čeští i slovenští historikové mladší a střední generace prezentovat výsledky své badatelské činnosti. Právě díky zapojení studentů doktorských studijních programů a historiků mladší generace se stala také místem profilování a utváření metod a přístupů k moderní historické vědě. Cílem konference je především udržet bohaté vztahy mezi výzkumnými a pedagogickými pracovišti České republiky i Slovenské republiky a zachovat vysokou úroveň celé akce i odborné diskuse. Mezinárodní charakter konference dotvářeli v minulých ročnících také přihlášení historici z dalších zemí střední Evropy, jejichž příspěvky reflektovaly československý prostor v dějinách.

 

Tři staletí v srdci Evropy

Ve spolupráci s Katedrou pomocných věd historických a archivnictví FF UHK se v roce 2023 uskuteční 7. ročník mezinárodní doktorandské konference Tři staletí v srdci Evropy, jež se stala již tradičním setkáním mladých historiků zaměřujících se na výzkum raného novověku. Význam interdisciplinárně pojímané konference spočívá zvláště ve skutečnosti, že jako jediná v ČR poskytuje možnost vzájemného propojení a sdílení inovativních názorů a metodických přístupů dotýkajících se raně novověké problematiky. Přidanou hodnotou dvoudenní akce bývá zajištění doprovodného programu, tvořeného zajímavými odbornými exkurzemi.

 

 

 

 

 

Historia Aperta

Odborným recenzovaným periodikem Historického ústavu je časopis Historia Aperta, uvedený v mezinárodní databázi ERIH Plus. Časopis má také vlastní webové stránky, kde budou postupně vkládána nová čísla. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezinárodní spolupráce

 

Double Degree s Univerzitou Konštantína Filozofa v Nitře

Historický ústav nabízí unikátní možnost dvojího studia navazující magisterské Historie ve spolupráci se slovenskou Univerzitou Konštantína Filozofa. Studium je dvouleté s povinným ročním výjezdem na Slovensko. Úspěšný absolvent následně získá dva diplomy. Jde o ideální příležitost pro rozšíření středoevropského záběru či zpracování „československých“ témat pro mladé historiky.

 

Hostující profesoři

Významnou součástí mezinárodních aktivit Historického ústavu jsou hostující profesoři, kteří se kromě výuky doktorandů podílejí rovněž na tvůrčí činnosti (výzkum, publikace). Garantující pracoviště přijalo v letech 2015–2022 třináct hostujících profesorů, a to z Rakouska (Birgitta Bader-Zaar, Karin Moser, Rutger Krammer, Oliver Kühschelm, Therese Garstenauer), ze Spojených států amerických (Gene Terruso, Rebeca Shriver), ze Srbska (Stipica Grgić, Dmitar Tasić), Ruska (Ekaterina Klimenko), Irska (John Paul Newman), Kypru (Iakovos Menelaou) a Velké Británie (Spyros Tsoutsoumpis).

 

Memorandum o spolupráci mezi Historickým ústavem FF UHK a Balkan History Association 

 

 

 

 

 

Dne 28. února 2021 došlo k podpisu dohody o spolupráci mezi Historickým ústavem FF UHK a Balkan History Association. Tato spolupráce se stala výsledkem vazeb, které v posledních letech směřovaly výzkum do této oblasti, a to zejména pro období středověku a 20. století.

V oblasti výzkumu českých a moravských urbánních dějin je od roku 2022 uskutečňována spolupráce s barcelonskou katedrou urbanismu (Department of Urbanism and Land Planning of the School of Architecture of Barcelona, Politechnic University of Catalonia).

Od září roku 2023 je doc. Jana Vojtíšková zástupkyní za ČR v Mezinárodní komisi pro městské dějiny!

Nabídka sekce: Historický ústav