FF Studenti 9. 9. 2019

Z výborné diplomky unikátní kniha. Doktorand FF UHK Matěj Bekera má v knihkupectvích svůj první titul

Autor: Veronika Střítecká

Doktorand Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Matěj Bekera v nedávné době dosáhl velkého úspěchu. Na pultech knihkupců se objevila jeho kniha „Oldřich Liska: Architekt východočeské moderny“. Na okolnosti vzniku tohoto unikátního díla, které vzešlo z diplomové práce, jsme se zeptali v krátkém rozhovoru.

Přiblížíte nám historii vzniku Vaší práce?

 Problematikou královéhradeckého urbanismu a moderní architektury se zabývám již několik let. Mimo jiné to také souvisí s tím, že jsem se v Hradci Králové narodil a dodnes zde žiji.  Když jsem započal studium na Univerzitě Hradec Králové, bylo mi jasné, že se má bakalářská a později i magisterská práce bude zabývat tímto tématem. Díky iniciativě pana doktora Zdeňka Zahradníka, který vedl můj bakalářský projekt, jsem se rozhodl zaměřit na mírně pozapomenutého architekta Oldřicha Lisku, o němž dosud nevznikla žádná větší souborná práce ani dílčí monografie. Postupně jsem objevil životní dílo velmi činorodého projektanta a urbanisty, který byl bytostně spjatý s budováním Hradce Králové jako salonu republiky. Podoba a obsah knihy by však nemohl být úplný bez doporučení a vedení paní docentky Veroniky Středové a vzpomínek jednotlivých osobností a vlastníků projektů, které postavil Oldřich Liska. Ti mi totiž výrazně rozšířili obzor do umělecké jedinečnosti východočeského regionu a já se začal zajímat také o hlubší pochopení sociokulturních vztahů a proměn Pardubic, Kostelce nad Orlicí, Sobotky apod.

Po úspěšné obhajobě mé diplomové práce, mě oslovila FF UHK, abych práci upravil a vydal za podpory ediční rady, a tak se stalo v květnu tohoto roku.

 Jak si vysvětlujete, že takto atraktivní téma nebylo dosud podrobně zpracované?

 Oblast české moderní meziválečné architektury se stala výrazným tématem až na přelomu nového tisíciletí. Začaly se objevovat první souborné publikace, a především monografie o nejvýraznějších architektech. Velký prostor pro oblast východních Čech i Hradce Králové dostalo dílo Jana Kotěry a Josefa Gočára. Vznikající publikace veskrze zastínily díla ostatních, například lokálních a regionálních tvůrců.

Myslím, že se tato situace postupně mění. Je možné vidět, že se stále více objevuje zájem o urbanismus regionálních center, díla místních architektů a tím pádem začíná výrazně růst počet monografií i souborných prací na toto téma. Právě do této nové tendence zapadá i tato kniha o východočeském díle architekta Oldřicha Lisky.

 Ve Vaší knize se věnujete práci Oldřicha Lisky. Dozvěděl jste se ale díky pramenům i něco zajímavého o jeho osobnosti či osobním životě?

 Pro poznání práce architekta Lisky se stala primárním zdrojem fragmentovaná pozůstalost, kterou jsem dohledal v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Při prostudování dobových fotografií, plánů a článků jsem mohl zjistit, že Oldřich Liska byl velmi aktivní sportovec až do vysokého věku, milovník amatérského divadla se svou manželkou Annou a také velký podporovatel rozvoje automobilového průmyslu. Sám se účastnil činnosti místních automobilových spolků a participoval na různých výpravách a sjezdech po Evropě.

Důležité je však i svědectví dosud žijících pamětníků. Od pana inženýra Jana Petrofa jsem zjistil, že byl Liska obdivovatelem fotografie a vytvořil několik rodinných portrétů známé podnikatelské rodiny, která je spjatá s výrobou pian. Právě při takovýchto setkáních badatel poodhalí drobné sociokulturní vazby mezi místní elitou (starosta, podnikatelé, umělci) a mnohem lépe pak může dešifrovat fungování určitých fenoménů či porozumět dílu konkrétní osobnosti.  

 V čem byl Liskův hlavní architektonický a urbanistický přínos pro Hradecko a východní Čechy? 

 Hlavní přínos Oldřicha Lisky bych viděl hned v několika rovinách. Bezpochyby šlo o jednoho z nejvíce činných architektů v Hradci Králové, v počtu realizovaných projektů mu nemůže konkurovat žádný jiný architekt. Navíc je mnohdy opomíjena jeho role při utváření dnes tak opěvovaného královéhradeckého urbanismu z období první poloviny 20. století. Byl totiž spoluautorem generálního zastavovacího plánu města z roku 1911, na němž spolupracoval s architektem Václavem Rejchlem mladším. Tento urbanistický projekt se stal výchozím pro všechny další glorifikované návrhy Josefa Gočára, který svým projektem výškové regulace, silničního okruhu a nového společenského centra (dnešní Ulrichovo náměstí) v mnohém pouze navazoval právě na regulativ Lisky a Rejchla z roku 1911.

Další Liskův přínos vidím v jeho velké variabilitě přizpůsobovat se módním architektonickým trendům a v úspěšné implikaci těchto vzorů do jeho realizovaných projektů. V neposlední řadě bych zdůraznil jeho inovační projekty škol tzv. halové dispozice, ke kterým jako první v Československu přistoupil během návrhu hned několika budov vzdělávacího charakteru ve východních Čechách (Černilov, Borohrádek).

 Některé Liskovy stavby už dnes obdivovat nemůžeme. Která z jeho realizací by dnes Hradci podle Vás slušela?

 Oproti jiným architektům má dílo Oldřicha Lisky celkem štěstí. Kromě budovy Novákových garáží, které se nacházely nedaleko dnešního zimního stadionu, a dřevěného nouzového obytného domku v místě současné stavby Studijní vědecké knihovny, se dochovalo téměř vše. Pokud se zaměříme přímo na to, jaká stavba by Hradci Králové slušela, pak by to byla právě budova původních Novákových garáží. Šlo o moderní a na tehdejší rozlohu města velmi rozsáhlou stavbu, kterou dekorovala povedená secesní mozaika (dodnes součástí expozice dopravy Národního technického muzea v Praze).

Dovolil bych si zmínit, že by Hradci Králové minimálně slušelo hned několik Liskových nerealizovaných projektů škol. Ač se účastnil všech soutěží, která zde v první polovině 20. století byly, nikdy jeho návrh nebyl vybrán k realizaci. Problematicky vnímám také oblast náměstí 28. října, kde je doposud mezi domy nevzhledná proluka, která měla být původně vyplněna obchodním a činžovním domem pro firmu rodiny Petrof. Velmi kvalitní funkcionalistický návrh architekta by tomuto místu opravdu slušel. Bohužel však k realizaci nikdy nedošlo.

Knihu Matěje Bekery je možné zakoupit také v našem e-shopu.