Co Vás zajímá?
Noc vědců | 5. října 2018 | kampus UHK
JobStart | 16. října 2018 | budova A
Knižní veletrh | 2. října 2018 | budova A
Stáhněte si nové číslo Zpravodaje UHK v elektronické podobě
Přesvědčte se na stránkách Národní technické knihovny
Připomeňte si s námi důležitá „osmičková“ výročí
Zaregistrujte se do Absolventského klubu UHK a zůstaňte ve spojení
    28.03.2018

    Rozhovor: Děkan Josef Hynek: „Když se ohlédnu, vidím šest tisíc úspěšných absolventů“

    Před 25 lety obohatila svými obory nabídku vysokoškolských studií v Hradci Králové Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. O tom, jak fakulta začínala, kam se za dobu své existence posunula a kam směřuje, jsme hovořili s děkanem fakulty profesorem Josefem Hynkem.

    Oslavy prý byly netradiční a velkolepé. Co je na tom pravdy?

    Oslavy čtvrtstoletí existence fakulty ještě neskončily a několik akcí ještě chystáme v průběhu roku, ale zřejmě máte na mysli Den modrých neboli Modrý mejdan, který se konal 14. února. Dlouho jsme ve vedení přemýšleli, jak si narozeniny fakulty připomenout a tradiční akademická oslava se nám zdála i k věku fakulty poněkud formální a nevhodná.  Proto jsme začali jednat s reprezentanty studentských spolků a organizací a spolu s nimi jsme vytvořili program na celé odpoledne, při němž se bavili studenti i učitelé. Netradičně pojaté přednášky, soutěže, hudební vystoupení, narozeninový dort, všudypřítomná modrá barva naší fakulty a hlavně spontánní nadšení všech zúčastněných vytvořily skvělou atmosféru, takže na ten den se bude ještě dlouho vzpomínat.

     
    Považujete toto čtvrtstoletí pro fakultu za úspěšné? A čím dle Vás měřit úspěšnost fakulty?

    Pamatuji se, že když před pětadvaceti lety fakulta vznikala, mnozí pochybovali o její životaschopnosti. Slýchali jsme, že je bláhové pokoušet se v Hradci Králové zakládat informaticky zaměřenou fakultu, protože tu chybí tradice, chybí tu odborníci a tyto obory lze přece studovat v Praze. Naštěstí jsme tomu neuvěřili a nepodlehli. Fakulta má dnes akreditace na všechny stupně studia, informatické programy lze studovat česky i anglicky, máme právo uskutečňovat habilitační i profesorské řízení a hlavně – máme už více než šest tisíc úspěšných a dobře uplatnitelných absolventů. I díky některým z nich jsou dnes v Hradci Králové desítky firem podnikajících v oblasti informačních technologií a poptávka po našich absolventech je taková, že většina studentů začíná pracovat už v průběhu studia. Já myslím, že tím vším prokazujeme, že to mělo smysl a že fakulta je úspěšná.
     
    Který moment považujete v životě fakulty za výjimečný?
    Není snadné vybrat jediný klíčový moment, protože fakulta začínala doslova od píky a jak se říká „na zelené louce“, ale z dnešního pohledu byla naprosto zásadní stavba nové budovy fakulty v areálu Na Soutoku, kam jsme se přestěhovali v roce 2008. Fakulta tím získala potřebné prostory, posunula se po stránce technologické a hlavně se výrazným způsobem zlepšily podmínky pro studenty i naše zaměstnance. Naše budova je po dostavbě přírodovědecké fakulty v samém srdci univerzitního kampusu, a aby byla i nadále odpovídající našim potřebám, jen v letošním roce bude do obnovy jejího vybavení investovat zhruba 20 miliónů korun.

     
    Stál jste u samého zrodu fakulty v roce 1993. V čem hlavně jsou fakulta a její studenti dnes jiní?

    Fakulta se musela potýkat se spoustou problémů. Začínali jsme s jediným bakalářským programem, hned v prvním roce existence jsme měli velké ekonomické potíže a v rozpočtu nebylo dost ani na výplaty, složitě jsme hledali odborníky, kteří by do tohohle dobrodružství s námi chtěli vstoupit. Z dnešního pohledu se mnohé problémy už zdají být těžko uvěřitelné či dokonce úsměvné, ale je to jen díky tomu, že jsme je překonali.
    Informatika se za čtvrtstoletí změnila k nepoznání a každý chytrý mobil má dnes lepší parametry než můj tehdejší počítač. A mění se samozřejmě i studenti. Mnohem více dnes pracují a někdy se snad až příliš lehko vzdávají svých snů a končí se studiem. Na rozdíl od naší generace, která toužila po cestování a byli jsme ochotni a okamžitě připraveni vyjet v podstatě kamkoliv, dnešní studenti mnohem pečlivěji váží přínosy takové cesty. Ale jsou samozřejmě i věci neměnné – stejně jako jejich předchůdci například nemají moc rádi předměty spojené s matematikou. A naštěstí pro nás jsou i nadále stejně zvídaví, plní nápadů a životního optimismu. Proto nás ta práce tolik baví.

     
    S kolika studenty jste začínali a kolik jich máte dnes?

    Na samém počátku bylo pouhých 78 studentů, zatímco dnes jich na fakultě studuje 1640. Když jsem nastupoval v roce 1991 ještě na tehdejší katedru informatiky pedagogické fakulty, jejímž oddělením fakulta vznikla, byl jsem zaměstnancem číslo 6 a měli jsme všeho všudy jen tři malé kanceláře. Dnes zaměstnáváme více než sto lidí a jsme druhou největší fakultou na Univerzitě Hradec Králové. I z těchto čísel je zřejmé, jak moc se fakulta změnila.

     
    Na kterého ze studentů (absolventů) rád vzpomenete?

    S mnohými absolventy se pravidelně potkávám, protože chodí na FIMku pro své firmy a instituce lovit nové zaměstnance, z jiných se stali dokonce naši kolegové. Humorné historky by možná už vydaly na samostatnou knížku, ale s největší hrdostí vzpomínám na absolventy našeho programu pomoci státům, které jsou postižené válkou, přírodní katastrofou, nebo jinými problémy. Ve spolupráci s organizací Člověk v tísni jsme změnili životní osudy mnoha lidem. Iráčané Miran a Nazar u nás začali studovat jen pár týdnů po pádu režimu Saddáma Hussajna. Muzzamill ze Srí Lanky přišel při ničivé tsunami o sourozence i střechu nad hlavou a namísto bezvýchodného života v provizorním táboře vystudoval FIMku. Thavry z Kambodže napsala o svém životě knihu, která se stala bestsellerem – a není náhodou, že v ní je i fotografie z promocí v naší aule. To jsou příběhy, na které jsme opravdu pyšní.
     

    Váš profesní život je od počátku spjat s akademickou půdou. Proč jste si vybral dráhu akademika a právě na této regionální škole?

    Nikdy jsem neplánoval, že se stanu učitelem a o dráze akademika jsem začal uvažovat až v posledním roce studia na matfyzu, když jsem dostal nabídku aspirantury. V Praze jsem zůstat nechtěl, takže jsem se pokoušel získat práci na univerzitě ve východních Čechách. Bylo léto 1989 a v Pardubicích matfyzáka nepotřebovali, zatímco v Hradci Králové mi tehdy řekli, že si mám nejprve ujasnit svůj světový názor. Nastoupil jsem tedy jako programátor do JZD Džbánov, což bylo zemědělské družstvo slušovického typu, přišel listopad 1989 a žádný názor už jsem měnit nemusel. I když můj pobyt mimo univerzitní půdu nebyl dlouhý, dalo mi to spoustu zkušeností a rád na to vzpomínám.

     
    Jste jedním ze čtyř děkanů, kteří se vystřídali ve vedení školy od jejího vzniku. Vy jste ve funkci nejdéle, „svou“ FIMku tedy znáte. V čem je jedinečná?

    Když fakulta vznikala, tehdejší děkan-zakladatel doc. Jiří Pavlíček často používal jednoduché heslo, že abychom uspěli, musíme být štikou v rybníce. Naším vzorem tehdy nebyla žádná konkrétní instituce, nebylo na co navazovat, ale ani jsme nebyli svázáni žádnou tradicí. Všechny postupně budované obory studia dostaly do vínku silný informatický základ, a proto jsou i naši absolventi finančního managementu a  managementu cestovního ruchu schopní efektivně využívat moderní technologie.
    Uvědomovali jsme si také, že fakulta našeho typu musí být významně provázaná s místními podniky a institucemi, že musí být podnikatelsky orientovaná. To nám dnes umožňuje snadno zadávat našim studentům reálné seminární i závěrečné práce, pomáhá vytvářet vztahy mezi studenty a jejich zaměstnavateli už během studia a fakulta je i vyhledávaným partnerem ve vědě a výzkumu.

     
    Víte, jak si vedou vaši absolventi v praxi?

    K dnešnímu dni má fakulta přesně 7644 absolventů. V opakovaných šetřeních zjišťujeme, jak se jim v životě daří, jak uplatnili znalosti nabyté na naší fakultě a co případně bychom měli zlepšit. O spokojenosti našich absolventů a pozitivním vnímání fakulty svědčí i skutečnost, že v celostátním průzkumu naše fakulta obdržela z hlediska pohledu studentů a absolventů maximální hodnocení ve formě pěti hvězdiček. Naši absolventi jsou dnes od Austrálie po Silicon Valley a i ti, kteří zůstali v Čechách, jsou úspěšní. Zakladatelka firmy Foreigners.cz, jeden z partnerů v McKinsey&Copany v Praze, zakladatel a majitel společnosti Unicorn, šéf Tableau pro střední a východní Evropu, nebo ředitel královéhradeckého dopravního podniku – to všechno jsou příklady absolventů FIMky.
     
    Připravuje fakulta nějaký nový studijní program?
    Během letošního roku dokončíme přípravu nového informatického navazujícího programu, který se zaměřuje na datové inženýrství a oblast takzvaných velkých dat. Dále máme už téměř hotový navazující program v oboru ekonomika a management. V obou případech jde o rozšíření nabídky v reakci na zájem našich studentů i na požadavky z praxe a nepředpokládáme, že by spuštění obou programů znamenalo výrazný nárůst počtu studentů na fakultě.

     
    Kam by měla fakulta směřovat v budoucnu?

    Jedním z pilířů, na nichž úspěch naší fakulty stojí, je silná zahraniční orientace, a proto budeme i nadále usilovat o větší počet zahraničních studentů u nás v Hradci Králové a ještě širší možnosti pro naše studenty strávit část studia v zahraničí. Tchaj-wan, Jižní Korea, Hong Kong – to jsou dnes synonyma pro informační technologie. Jsme rádi, že desítky našich studentů každoročně míří do těchto zemí a naopak, že například největší skupina tchajwanských studentů v Česku studuje právě na FIMce v Hradci Králové.
     

    Budeme se za 50 let ještě potkávat nebo už jen „létat v cloudu“?

    Za padesát let se informatika změní k nepoznání a je těžké odhadovat, jak velký vliv to bude mít na naše potkávání, naši vzájemnou komunikaci či na způsob, jak se budeme učit. Ale přál bych si, aby i děkani FIMky v té vzdálené budoucnosti mohli říkat, že naše fakulta „je u toho“ a je úspěšná.

     
    Ptala se Věra Palánová, děkanát FIM



  • Více z Čím žijeme

IMG_6377 a05

Naposledy upraveno: Novák Jakub, 28.3.2018 9:32