24.05.2017

    Po Přírodovědě basketbalová hala

    Hradec Králové = město basketbalu? Jistě, nyní to s pořadatelstvím mistrovství Evropy platí dvojnásob. Jenže v celém městě schází sportovní hala s důstojným zázemím a nejméně tisícovkou míst v hledišti. A chybět bude ještě roky.

    HRADEC KRÁLOVÉ Když v lednu generální sekretář České basketbalové federace (ČBF) Michal Konečný představoval královéhradecké mistrovství Evropy, které začíná už v polovině června, nadšeně tvrdil, že hradecké spolupořadatelství byla jasná a logická volba.

    Tradice, velké úspěchy, mládežnická základna, zápal klubových představitelů i zásobárna reprezentace. To vše Hradec předurčuje k tomu, aby se o něm mluvilo jako o basketbalovém městě. Přesto tu je jedno obrovské minus. Zoufale tu chybí hala, která by současně nabízela důstojné zázemí pro hráče a dostatek míst pro diváky. Ostatně i dvě základní skupiny evropského šampionátu se budou odehrávat na palubovce položené v hokejové hale Mountfieldu.
    Budoucnost je navíc více než nejistá. A protože zásadní přestavba haly Sokola i Třebše jsou spíš z kategorie sci-fi, největší naděje se skrývá v růstu univerzitního kampusu u fakultní nemocnice, kde by měl vzniknout i sportovní areál se čtyřmi tělocvičnami a velkou víceúčelovou halou.
    „Stavby v kampusu otevřením nové Přírodovědecké fakulty určitě nekončí. Bude navazovat právě stavba nové tělocvičny, která bude sloužit i veřejnosti. Zcela jistě to nebude jen univerzitní záležitost,“ říká mluvčí Univerzity Hradec Králové Zuzana Boučková.
    Jenže budování nové sportovní haly v lokalitě Na Soutoku nemůže začít dříve než za několik let, protože je propadlé územní rozhodnutí a jednání mezi univerzitou a městem o financování či správcovství jsou teprve na samotném začátku.
    „Na celou lokalitu byla vypracována architektonicko-urbanistická studie, která tu halu umisťuje na jiné místo, než se původně plánovalo. Proto se vše musí přepracovat a začít znovu,“ uvádí náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich (TOP 09).

    Podle informací MF DNES nový sportovní areál vyroste na místě současných parkovišť, která nahradí parkovací domy a náklady se odhadují asi na 300 milionů korun. „Podstatné je samozřejmě nalezení zdroje financování. Město i univerzita nyní společně mapují nastartované operační programy Evropské unie. Podstatná je shoda všech partnerů na potřebě vybudování tohoto zařízení. Umíme si představit, že jej bude provozovat jiný subjekt, než ten, který jej vybuduje,“ dodává Boučková.

    Blyštivé stříbro, stará hala

    Hradecké Lvice před měsícem dokázaly zopakovat dva roky starý senzační úspěch a v nejvyšší soutěži skončily druhé. Stříbrné medaile mají ohromnou cenu především v kontrastu se starou halou Sokola a jejím nuzným zázemím. Žádost na ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o nové šatny sice prošla až do třetího kola, ale nakonec nejspíš skončila v koši. Na sedačky se vejde pouze 380 diváků.
    Klub se docela vážně začal zabývat myšlenkou na podstatné zvýšení kapacity současné haly. Jenže když si letité sportoviště prohlédli architekti, zdánlivě snadný stavební postup rychle vzal za své.
    „Kdyby se sáhlo například do zvednutí schodů, velmi rychle by mohl zkolabovat jiný prvek a přijít jen těžko řešitelné problémy, například se statikou. Nakonec by se hala musela udělat takřka úplně nová, ale to je záležitost několika desítek milionů korun. Další potíží je, že Sokol není majetkem města, a tak je obtížné prosadit jakoukoli dotaci a s příspěvkem tělovýchovné organizace také počítat nemůžeme. Jsme rádi, když dostaneme pár korun na údržbu baráku,“ konstatuje prezident tolik úspěšného klubu Miroslav Volejník.
    Vedení klubu na MŠMT žádalo příspěvek alespoň na šatny. Kdyby vše klaplo, finančně by se podílelo i město, ale snaha nakonec byla k ničemu. Při současné dotační aféře Miroslava Pelty a náměstkyně na ministerstvu školství Simony Kratochvílové snad ani nelze doufat, že by se na ministerstvu hradeckou prosbou znovu začali zabývat. „Sportovní dotace se rozdávaly spíš do Prahy a okolí. Dnes už víme, jak to nejspíš bylo,“ dodává Volejník, podle kterého je jednou z posledních šancí rozmach zóny kolem Aldisu, stavba podzemního parkoviště a budování nového atletického stadionu. Možná by mohly zbýt peníze i pro basketbal, byť sotva na víc než jen na šatny.
    O stavbu sportovní haly v kampusu univerzity se zajímají rovněž Královští Sokoli - tedy muži, kteří letos postoupili až do baráže o nejvyšší soutěž. Nakonec těsně nestačili na Prostějov, avšak o skok do NBL se budou pokoušet i dál, a tak musí přemýšlet také o kapacitě 500 míst v jejich domovské hale v Třebši.
    „Kdyby se v Hradci postavily tři velké sportovní haly, stejně by byly hned plné. Hlad po sportování je skutečně velký. Ale nemá cenu uvažovat o hale, která bude mít nižší kapacitu než dejme tomu 1 500 diváků,“ upozorňuje šéftrenér Lubomír Peterka.
    Hala v Třebši za 75 milionů korun se otevřela v roce 2008, jenže záhy zase zavírala kvůli vlhkému podkladu a zkroucené palubovce. A podle vedení města to nebyl jediný problém. „Jasně se ukázalo, že byla chyba mít cenový strop, který se nesmí přesáhnout. Na Třebeš mělo jít třeba o 20 milionů více, ale teď jsme mohli mít regulérní halu s kapacitou tisíc míst,“ říká primátor Zdeněk Fink (HDK).

    Sportovní dotace se rozdávaly spíš do Prahy a okolí. Dnes už víme, jak to nejspíš bylo.

    Auto: Petr Záleský, redaktor MF DNES


  • Více z Čím žijeme

Naposledy upraveno: Vernerová Tereza, 24.5.2017 9:25