Co Vás zajímá?
Chceš jít na hradeckou FFildu? Deadline přihlášek je 31. března.
Nová výběrová řízení
Univerzitní sportovní odpoledne. 16.4.2019
Musíte vidět: dokument o záchraně broumovského kláštera
Pořiď si FFree index FF UHK
Projekt Strategický rozvoj Univerzity Hradec Králové
    08.03.2019

    Jaké svědectví vydaly laténské dvoukomorové pece? Odpovědi přináší publikace T. Mangela a R. Théra

    Rozhovor o nové knize dvou akademiků z Katedry archeologie FF UHK Laténské hrnčířské pece ve střední Evropě.

     

    Doba laténská byla obdobím plným důležitých společenských změn, které se mimo jiné týkaly i řemeslných činností. Řadu inovací doznala také hrnčířská výroba – jednou z nich bylo užití dvoukomorových vertikálních pecí k výpalu keramiky. Vyhodnocením katalogu nálezů těchto pecí se ve své nové publikaci snaží dr. Tomáš Mangel a dr. Richard Thér z Katedry archeologie FF UHK odpovědět na otázky spojené s jejich původem, vývojem a organizací hrnčířské práce. 

    Váš výzkum se soustředí na technologické inovace v hrnčířské výrobě. Jakou roli vlastně hrála výroba keramiky v době laténské?

    R.T.: Keramické výrobky byly v průběhu celého zemědělského pravěku, tedy počínaje mladší dobou kamennou, důležitou součástí každodenního života. Setkáváme se především s keramickými nádobami, které sloužily ke skladování, přípravě a podávání jídla a pití.    V tomto směru doba laténská, tedy období, ve kterém se u nás pravidelně objevují dvoukomorové hrnčířské pece, nebyla výjimkou. Co je však pro toto období specifické, jsou právě inovace v hrnčířském řemesle, které odrážejí, mimo jiné, změny ve významu, který společnost keramice přikládala. Kromě zmiňovaných pecí je to především hrnčířský kruh, který se tehdy začíná poprvé ve střední Evropě využívat. Ten se objevuje ne jako inovace, která by měla zefektivnit či zkvalitnit výrobu keramiky, ale jako znak luxusní keramiky připomínající žádanou keramiku antického Středomoří. První keramika vytvářená s využitím hrnčířského kruhu tak nebyla pouze funkčním zbožím, ale též prestižním artiklem s přidanou sociální hodnotou. Její výrobu a distribuci mohli kontrolovat tehdejší příslušníci elit, neboť se jedná o technologii, která v místní hrnčířské komunitě nebyla rozšířena a navíc její účinné využití vyžaduje dlouhodobě získávané motorické dovednosti, což šíření této technologie znesnadňuje. Teprve postupem času se, spolu se změnami ve způsobu užití hrnčířského kruhu a jeho rozšířením mezi laténskými hrnčíři, projevily i praktické stránky této inovace, především efektivita výroby.     


     

    Je něco, co Vás jako zkušené archeology na technologii tehdejších pecí překvapilo?

    R.T.: Nedá se říct, že by nás něco neočekáváného překvapilo. U takového typu studia, při němž sestavujete katalog pecí, revidujete všechny dostupné informace a nálezy, provádíte formální popis a vyhodnocení jednotlivých charakteristik ani nelze očekávat nějaká dobrodružná překvapení, s jakými se můžete setkat při terénním archeologickém výzkumu. Nicméně i při této práci dochází k vzrušujícím objevům a často podstatnějším, než je náhodný nález nějaké jednotlivosti. Při vyhodnocení velkého souboru dat, která pečlivě shromáždíte, vyvstanou na světlo doposud nepoznané procesy a trendy ve vývoji, které jsou výsledkem rozhodování jednotlivých hrnčířů, jejich inspirací u sousedů, lpění na tradicích, novátorství, technologických řešení. Při našem studiu jsme např. zjistili, že první dvoukomorové hrnčířské pece v době laténské se objevují v Maďarsku. Jejich idea přichází pravděpodobně z řeckých kolonií v Černomoří, a právě na území Maďarska se řecký vzor přizpůsobuje místním podmínkám a potřebám a přetavuje se do podoby klasické laténské hrnčířské pece, se kterou se pak v následujícím období setkáme v celé střední Evropě. Na omezeném území vidíme řadu až bizarních konstrukčních typů stojících někde mezi klasickou řeckou a laténskou hrnčířskou pecí. To je pro nás vzrušující objev toho, jak se psaly dějiny hrnčířství.   

     

    Jak moc je laténské období archeologicky prozkoumáno? Lze ještě například očekávat objevení významného naleziště v Čechách?

    T.M.: Ačkoli o archeologickém bádání nad problémy laténské kultury můžeme hovořit již více než jeden a půl století, stále je co objevovat. To souvisí jak s terénními objevy dosud nezachycených sídlišť či pohřebišť, tak s proměnami paradigmatu i s neustále se vyvíjejícími metodami archeologického poznání. V nedávné době bylo například v Žehuni, díky koordinovanému a odborně vedenému průzkumu s detektory kovů, objeveno a prozkoumáno sídliště s centrálními funkcemi evropského významu. Takový objev pak do značné míry přispívá k pochopení sídlištní struktury i k formování dosud nevyřčených otázek. Obdobně tomu je i s objevy laténských hrnčířských pecí. Ještě na konci 70. let 20. století jich bylo z celé střední Evropy známo jen něco málo přes jedno sto, zatímco dnes je jejich počet téměř trojnásobný. K největšímu nárůstu počtu objevených pecí došlo v období po roce 2000 v souvislosti s rozsáhlou výstavbou dálničních komunikací či s realizací dalších rozsáhlých stavebních projektů. 

    Rekonstrukce laténská hrnčířské pece z Vestce, okr. Chrudim, postavená v Archeoparku Všestary
     

    Laténské období mělo velký význam z pohledu rozšíření tzv.  keltské kultury. Jak lze pozůstatky této kultury vnímat z dnešního pohledu? 

    T.M.: Termíny laténská a keltská kultura jsou často zaměňovány. Při jejich užívání je ovšem třeba zohlednit fakt, že pojem „keltský“ vychází z antických písemných pramenů týkajících se zejména událostí posledních čtyř staletí před zlomem letopočtu ve Středomoří a výjimečně i v některých dalších oblastech; pro značnou část středoevropského území však jejich svědectví nemáme. Archeologové proto raději pro označení kulturního projevu mladší doby železné volí etnicky a historicky neutrální termín „laténská kultura“. Obecně pak lze dobu laténskou, tedy období, pro nějž je právě laténská kultura typická, chápat jako jedno z vrcholných období pravěkého vývoje, během nějž docházelo k intenzivním kontaktům obyvatel zaalpské Evropy s oblastmi antického světa. Svědčí o tom mimo jiné značný rozvoj hrnčířských technologií, k nim náležejí právě dvoukomorové vertikální pece.

     


  • Více z Novinky

Naposledy upraveno: Střítecká Veronika, 8.3.2019 15:24