Do působnosti katedry patří příprava posluchačů
ve studijním programu a oboru, akreditovaném na FF UHK:
1. Filozofie – obor filozofie a společenské vědy (prezenční forma tříletého bakalářského studia)
2. Filozofie - obor filozofie a společenské vědy (kombinovaná forma tříletého bakalářského studia) - nově akreditovaný obor
a v následujících studijních programech a oborech, akreditovaných na PdF UHK:
1. Učitelství pro 2. stupeň základní školy, obor občanská nauka (prezenční forma pětiletého magisterského studia) – dále se již neotevírá
2. Učitelství pro střední školy, obor základy společenských věd (prezenční forma pětiletého magisterského studia) – dále se již neotevírá
3. Specializace v pedagogice, obor společenské vědy se zaměřením na vzdělávání (prezenční forma tříletého bakalářského studia) – otevírá se v roce 2008
4. Učitelství pro 2. stupeň základních škol, navazující magisterské studium (viz 3) v oboru občanská nauka – otevírá se v roce 2011
5. Učitelství pro střední školy, navazující magisterské studium (viz 3) v oboru základy společenských věd – otevírá se v roce 2011
Katedra filozofie a společenských věd se dále podílí na výuce v tzv. společném základu učitelských studijních programů na PdF UHK a na výuce v celé řadě dalších neučitelských studijních oborů na PdF UHK či FF UHK.
Filozofie a společenské vědy – bakalářské studium:
Současná image filozofie je přinejmenším dvojznačná. Lze stěží pochybovat o tom, že filozofie sehrála v dějinách naší civilizace (ne-li celého lidstva) nikoli nepodstatnou roli; a v očích některých lidí je s ní díky tomu stále spojen nejasný příslib pozoruhodných cest vedoucích k hlubšímu poznání, než je to běžné (což však v dnešní době snadno vede ke spojování filozofie s okultismem či mystikou). Většina lidí však vidí filozofii spíše jako prázdné a dávno překonané mudrování, které už patří na smetiště intelektuálních dějin. Jedním z důsledků tohoto stavu je také to, že učí-li se filozofie na vysoké škole, pak to obvykle znamená výuku dějin filozofie.
Náš studijní obor Filozofie a společenské vědy se pokouší vydat jinou cestou. Jeho cílem je hledat a zkoumat ty z metod, které filozofie v rámci svého vývoje uplatňovala a které by nám i dnes mohly být užitečné, a ukázat a obhájit, v čem a jak nám na počátku 21. století mohou posloužit. Tento cíl vychází z přesvědčení, že ač mnohé otázky, kterými se filozofie dříve zabývala, před ni nemá nadále cenu stavět (ať už proto, že přešly do kompetence speciálních věd, nebo proto, že přestaly být považovány za rozumné, či alespoň pociťovány jako naléhavé), zajímavé a důležité otázky, kterými je možné nebo nutné se v rámci filozofie zabývat, stále existují.
K naplnění tohoto cíle je ovšem třeba se podrobně zabývat metodologií filozofie, to jest rozebrat otázku, jakými metodami můžeme spět k něčemu takovému, jako je filozofické poznání, a co takové poznání v naší situaci představuje. (Je docela zvláštní, že ač se filozofové velice intenzivně zabývají metodologií vědy, metodologii své vlastní disciplíny obvykle věnují mnohem menší pozornost.) Je metodou filozofie prostě jenom nějaký druh přemýšlení, a patří tedy filozof skutečně do oné legendární ’slonovinové věže’? Nebo má, tak jako Sokrates, vést nekonečné dialogy se svými spoluobčany? Nebo má aspirovat, jak navrhoval Wittgenstein, na funkci jakéhosi ’lékaře lidského rozumu’? Anebo snad filozof může podobně jako přírodovědec vycházet z nějakých pozorování či snad dokonce experimentů?
Důraz kladený na to, že nechceme výuku filozofie redukovat na výuku dějin filozofie, ovšem v žádném případě neznamená, že bychom tyto dějiny považovali za nedůležité. Výuka podstatných aspektů dějin filozofie tvoří, vedle zkoumání metod filozofie, druhý pilíř našeho programu. Studium dějin filozofie pomáhá porozumět povaze filozofie v jejích proměnách, zvratech i sporech (a je ostatně potřebné už i k tomu, abychom si dokázali ujasnit, o jakých metodách lze vůbec ve filozofii uvažovat).
Třetím pilířem studijního oboru jsou pak aplikace filozofie. Může vést filozofie k odpovědím na otázky typu, zda je rozumné povolit euthanasii, či zda by se mohlo dát cestovat v čase? Sama filozofie může takové otázky těžko skutečně zodpovědět; může však zásadně napomoci tomu, abychom odpovědi na ně dokázali hledat: může nám například pomoci nahlédnout, že ta první otázka je otázkou jenom částečně (zatímco částečně je spíše výzvou k zodpovědnému rozhodnutí), a že ke zodpovídání té druhé otázky sice nepochybně potřebujeme vědět to, k čemu v tomto ohledu dospěla fyzika, současně však potřebujeme i hlubší než běžné porozumění tomu, co to je čas. V rámci našeho studijního oboru se přitom soustředíme zejména na interakci mezi filozofií a společenskými vědami.
Absolvent filozofie samozřejmě nemůže nikdy disponovat znalostmi a dovednostmi tak bezprostředně prakticky uplatnitelnými, jako třeba absolvent medicíny nebo práva. Naším cílem však je, aby studium u nás neznamenalo pouhé rozšíření soukromých intelektuálních obzorů, ale aby s sebou neslo i podstatné zlepšení schopnosti praktické orientace v současné komplikované lidské společnosti a ke schopnosti nalézat rozumná řešení problémů, před které nás vývoj této společnosti neustále staví.
Charakteristika pracoviště
Katedra filozofie a společenských věd vznikla v červenci roku 2008 transformací bývalého Ústavu filozofie a společenských věd, kdy se z bývalého pracoviště vydělila katedra sociologie.
Katedra filozofie a společenských věd se ve své činnosti zaměřuje nejenom na široce pojatou oblast filozofie, ale také na etiku, logiku či další příbuzné společenskovědní obory. Pozornost je věnována jak dějinně filozofické problematice a soudobému filozofickému myšlení, tak základním tematických okruhům systematické filozofie. Speciálně jsou rozpracovávány metodologické otázky, zvláště společenských věd, tematické okruhy sociální filozofie a politického myšlení, filozofie člověka či evoluční ontologie, filozofie výchovy.
Etika vychází zejména z filozofických předpokladů a východisek, orientuje se jak na dějiny etických teorií, tak na tradiční problémy a soudobé diskutované otázky v etice. Zvláštní pozornost je věnována sociální etice, environmentální etice či morální ekologii, profesním etikám.
Logika zahrnuje základy formální logiky pro humanitní obory, z neformální logiky je kladen důraz na teorii argumentace; ve výuce či mino ni mohou posluchači rozvíjet argumentační dovednosti v "debatování".
V současné době se podařilo dosáhnout rozšíření stávající akreditace interního studia v oboru filozofie a společenské vědy o kombinovanou formu studia.
Převážná část výuky probíhá v budově Filozofické fakulty, nám. Svobody 331, Hradec Králové. Při výuce se v rostoucí míře používá audiovizuálního vybavení, e-learningu a dalších mediálních podpor. Budeme potěšeni, vyberete-li si ke studiu právě naše pracoviště!
